Alba s touto skladbou:
NeMoc,
Mravnost Pode Vše
Polopaticky vysvětlím, že mě žene dopředu jen stín,
Světlo minulosti rozsvítím, když vím, jak to chodí.
Rozpoložení, opovržení, vražedný pohledy od lidí,
Co si na cestu nesvítí a nepodívaj se do očí.
Nebudu se klanět k zemi těm, co mají v duši zánět,
Učili mě být hodný, učili mě odpouštět.
Nenaučili mě nic jinýho než nenávidět svět za to,
Jakej je a jakej nebude, pravda nad zlato.
Dobro nikdy už nezvítězí, zbyde jenom půl štěstí,
Cesty vedou jen k rozcestí, a bolest neodezní.
Komu bylo dáno, tomu bylo bráno, teď stojí stranou,
Blaničtí rytíři chrápou, politici v křeslech tápou.
Nebaví mě otáčet listy novin plných žvástů,
Baví mě obracet Bibli a topit jí v marastu.
Na poli, na cestě, zavaž mi mašli a nebo nevěstě za dvěstě,
Všechno stojí peníze, co kámo, divíš se?
Vzdám se všech; Práv
Co kraj, to jinej Mrav!
Vzdám se všech; Práv
Zákon mi nezakáže rozpustit Mrak!
