Alba s touto skladbou:
NeMoc,
Hladomorna
Probudil sem se, nemůžu otevřít oči,
Mám naprostý sucho v puse a kalhoty plný moči.
Nakonec oči otevřu, z toho pohledu skoro omdlím,
Sem v nějaký místnosti, do který světlo vrhá stín.
Poslední, co si pamatuju, jak sem byl se svojí holkou,
Loučili sme se a já vyrazil domu tmou.
V tom mě ale někdo vzal něčím tupým po hlavě,
A tak sem teďka tady, jako na popravě.
Dejte mi najíst, nebo aspoň napít,
Jestli chcete výkupný, otec to určitě zaplatí.
Každej má přeci rád svýho vlastního syna,
I když se chová jako rozmazlená rakovina.
Nechci ještě chcípnout, mám toho tolik před sebou,
Ty zmrde, naši fízlové tě určitě najdou.
Houpe se tu lano ze strany na stranu jako kyvadlo,
Tohle není realita, ale ani divadlo.
Všiml jsem si, že mi z ruky trčí hadička,
Nevím, jestli pumpuje ven krev a nebo do vnitř ňáký sračky.
Začíná se mi točit hlava, před očima malá holčička,
Co z plnej plnejch plic křičí - TAK UŽ ZAČNI!
Podívám se nahoru a tam stojí můj novej osud,
Dej mi šanci dostat se odsud - [tohle není hollywood (ScareCrow)].
Moje ruka mě chce uškrtit a mluví na mně,
NIKDO NENÍ NEVINEJ! (kromě mě).
