Alba s touto skladbou:
Za Oponou,
Chtěl bych, aby se kafe vrátilo do kaváren,
Rap do ulice, ulice do města a mozky do hlav.
Aby jazz doprovázel všechny potulný kafaře,
Aby stín padal šikmo od laciných postav.
Dopsat odstavec, obsah rozpoznat, mezi řádky,
Doslova, slovo od slova, vodítkem je stopa.
Nekonečná osnova, od pasu nahoru se shýbá pro odpadky,
To sou známky oddanosti svojí vytoužený věci.
Chtěl bych, abych nechtěl nic víc, než mám,
Jenže tolik mít nebudu, a tak to nemá význam.
A s tímhle přístupem si s tebou těžko ruku podám,
Protože pro každýho není prioritou čistá voda.
Už zase padá stín, padá a zároveň šplhá,
Padá mlha, šplhá nálada, padá na záda, na znak jak mrcha.
Nikdo nám to za zlý nemá,
Ale lhát se nemá, a tak je to mezi náma třema.
Co bys čekal, zázrak, jak ta bulva vykulená,
Když padáš na kolena, realita rozdvojená.
Chceš taky? To, co nemůžeš mít,
Chceš taky? I to, co bys nechtěl.
Chceš taky? I když nemůžeš chtít,
Je lepší pocit, když nemáš co ztratit.
Chceš taky? To, co nemůžeš mít,
Chceš taky? I to, co bys nechtěl.
Chceš taky? I když nemůžeš chtít,
Je lepší pocit, když nemáš co ztratit.
S jazzem pod kůží, chtěl bych nekonečnou štaci,
S naivností se ptám, kde jsou další Ohniví Ptáci.
Jako pták v kleci, chci taky, chci svobodu,
Chci taky, chci umět lítat, chci taky, chci mít nadvládu.
Při nejmenším nad sebou, když si ani neuvědomuju,
Jak moc pro mě znamená moje holka, i když jí nevlastním.
Jak moc pro mě znamená to, že vlastně existuju,
Když můžu existovat a bejt živej vedle ní.
Chtěl bych být navždy dítětem, je to můj sen,
Nemít zodpovědnost a nemuset ustupovat od pravidel.
Nemít další děti, žít bezstarostnej život,
Snít o tom, že najdu klenot, kterej by mi nečouhal z kalhot.
Jako jeden závod, nemít na to, obdivovat zlato,
Chci žít, ale na to nemám očividně nárok.
Chtěl bych umět milovat, když jsem milován,
Chtěl bych nenávidět, když jsem nenáviděn.
Chtěl bych tolik věcí, ale žádná z nich mě ke
Svojí existenci nepotřebuje, a to mi ránu zasazuje.
Přímo pod pás, vím, že se jednou ze země nezvednu,
Strčej mě do bedny a pod zem pár metrů.
Chtěl bych se nechat rozprášit do zaprášenýho klavíru,
Na kterej zrovna hraju tuhle bluesovku. CHCEŠ TAKY?!
