Není ti už sedmnáct, o tobě v tom věku znám tu ságu prastarou
Měl si hrát part houslový, ale navzdor tátovi si hloupnul s kytarou
S partou dětí rokenrolu hrál si před bouřící Lucernou.
Není nám už sedmnáct, s kapelou se protloukáš, i já v tom musím žít
Nadšení to původní, co má sílu povodní, kde máme vždycky vzít
Ať jdem vzhůru nebo dolů, najdem zas tu touhu nádhernou
A jsem ráda, že jsme spolu hráli před bouřící Lucernou.
Jsi věčně někde v dálavách, básník ti texty nedává
Zvukař má chůzi liknavou, ty padáš málem únavou, pojď hrát.
Jsi věčně někde v dálavách, básník ti texty nedává
Zvukař má chůzi liknavou, ty padáš málem únavou, pojď hrát.
Není nám už sedmnáct, život máme před sebou a nejde stát jak sloup
Jdem za dalším trápením s nehorázným domněním, že dojdem dál a hloub
Oči k zítřku nedohlédnou, máme dál tu touhu nádhernou.
Ale i zlý sen, že jednou budeme hrát před prázdnou Lucernou
Ale i zlý sen, že jednou budeme hrát před prázdnou Lucernou.
