Nemluv o něm s rozvahou tak přízemní
On je pro mně z velkých největší
I týdny deštivé mi zpříjemní
Slůvkem, které řekl i bez řečí.
Bezbranná jak loutka v síti houpací
Ztrácím pevnou půdu v chvíli té
Když lásku vyznává mi v náznacích
Znáš ho líp, však já vím stejně své.
Řekl mi sám, sem jaký sem
řekl to sám, sem co sem
Proč na něj sázet, mýlíš se v něm
On jedním dechem říci dovede
Ty si můj ráj i adie
a má i chůzi krásně línou
Já o něm vím své.
Není zrovna hloupý a ani nejchudší
Má vše co se žádá po mužích
Sám sebe snad by hýčkal v náručí
Kdyby neměl ruce plné mých.
Do zrcadel usmívá se kouskům
ptá se, ptá se mně s úsměvem co o něm vím
Všem se touží líbit, což je zlé
jak se krásně na mně dívá
Chce vavřín nevidí však trávu růst
možná už nevidí trávu růst
Nevnímá, že já, i já vím své.
Řekl mi sám, sem jaký sem
řekl to sám, sem co sem
Proč na něj sázet, mýlím se v něm
Jedno však vím, že je mi vším, že je můj ideál
Ráda ho mít budu dál
Jako on já, sem jaká jsem
jako ty já dnes zhlížím se v něm
Proč jedním dechem říci dovede
Ty si můj ráj i adie
a má tak chůzi krásně línou
Já o něm vím své
Co když nás teď klame s jinou
Já o něm vím své.
