Alba s touto skladbou:
Kdysi dávno chtěl jsem lítat,
Prší krásně,
Když si kluci poprvé
všimnou barvy dívčích očí,
začínají verše psát
a ty nikdo nesmí číst....
Je to báječný a čistý svět
když je klukům 15 let,
kdy nechtějí se zpovídat
a odmítají jíst.....
Vzpomínáš si...včera...
znali jenom smích
a teď ptáš se -„Která?“
a tonou v rozpacích....
Tou tajenkou co skrývá
sto střípků letmých vět,
tou první láska bývá
když je klukůům 15 let....
Nekonečnou sbírku básní
začínají psát,
kde jsi byl a co tě trápí?
To se nikdy nesmíš ptát!
Pak ti utečou a zamknou klíčem
navzdor hrozbám tvým,
ve svých snech si často pletou
své štěstí s neštěstím.....
Fandí zatím
všem loukám, co kvetou.......
Motýl prvních dotyků,
rozpaků a pohlazení,
slůvko, které klopýtá
a neví kudy dál....
Tak tenoučká jak vlásek
a velká jako svět
je láska prvních lásek
když je klukům 15 let....
A potom najednou jsou jiní
a svaly touží mít
a s těmi co jsou „vinni“
chtějí zápasit......
I knoflík, jenž jim schází
si přišívají hned,
když první láska vchází,
když je klukům 15 let.......,
První letí k telefonu
když nám vyzvání,
ve svých snech a ve svém štěstí
jsou krásně bezbranní....
A když letí za svou sedmikráskou
zamávejme jim,
vždyť náš den s první láskou
byl taky největším!
Ať věří,
ať voní jim šeřík!
Ať se z očí kluků
tahle hvězda nevytrácí,
kterou dneska ve dvou
vidí poprvé...
Vždyť po létech se vrací
člověk náhle zpět....
Až tam kde jeho láskám
bylo krásných 15 let...
Kdy to bylo.....včera?.....
kde máš ten kalendář?
A vzpomínáš si ...“která?“
a poznal bys tu tvář?
Tou pohádkou co skrývá
náš nejkrásnější svět,
tou první láska bývá
když je klukům 15 let......
Nekonečnou sbírku básní.......
První letí k telefonu.................
