To je pecka, to je pecka, to je pecka,
náš doktor nám včera utek do Německa.
Dali mu tam třikrát víc a to v euro,
a kdo předepíše mi teď honem Neurol.
Sestra, doktor řekli nám co marodíme,
v ordinaci "děkujeme, odcházíme".
Sebrali si svačinu a diplomatku,
injekci mi zanechali píchlou v zadku.
Sestřička taky zdrhla směrem Linec,
má sem příjít doktor, že prý ukrajinec.
Nová sestra ta je taky od Charkova,
doma léčila muže, a teď je vdova.
Ukrajinský doktor je prý kapacita,
úsměvem nás v ordinaci krásně vítá.
když cpu mu třicet korun, má oči kalné,
z domova je totiž zvyklý na výpalné.
Tu injekci ze zadku mi sestra tahá,
a hned pichla sousedce: "No dyť je drahá".
Místo do ramene někam do zad vlevo,
asi je to sakryš nejspíš slepý střevo.
Pan ministr je zatím celkem v klidu,
je vlastně skoro dobrý na tu bídu.
Když onemocní zemědělec nebo pekař,
při nejhorším v záloze je zvěrolékař.
V nemocnici český doktor už teď není,
jen dva zdravotní bratři co se spolu žení.
Dnes však přijedou nás vyléčit síly nové,
Slovák, Bulhar, Číňan, zbytek Mongolové.
Ukrajinský doktor dělá kariéru,
už s námi překonal slovní bariéru.
"Doktore, mám chřipku jak prase, a já ptačí, vyléčíte nás?"
"Hmm, ja užen noo ga za bel."
Já mu řek doktore teď mě píchá v zádech,
on mi z nich vyndal nůž a řek: "nádech".
Jak dopadneme s doktorama to se neví,
jen jedna jistota se teď tady jeví.
Buď se tu díky nim všichni uzdravíme,
a nebo řekneme: "Děkujeme, odcházíme".
Nejednou se český doktor s kufrem zjeví,
o tom že dal výpověď už dávno neví.
"Já jsem tady doma", ukrajincům říká,
tak zas budem brát na rýmu antibiotika.
