On) Přicházíš jak záblesk
a já se trápím tím,
co říct,
slova mi schází,
a já se bál vždy frází.
„Jsi můj sen“ – je k smíchu
a „mám tě rád“ je dým,
je nic.
Tak se jen dívám
a vím, že víš, co skrývám.
(ona) Ty párkrát mlčels, jenže já vím o čem,
máš to v očích psáno, co sis přál.
Párkrát možná, žes tu svou řeč přehnal,
nemyslím, žes pouze krásně lhal,
nepřestávej, mluv dál.
(On) Jen tak stát, jak dosud,
jen tak mlčky stát,
mě nech.
Dívat se nahlas
na dlaň, co ke mně vztáhlas.
(Ona) Já tvůj pohled cítím
a dál se nechci ptát.
Jsem z těch,
jímž šepot frází
jen málo, málo schází
(On) Jen párkát mlčet, když je s kým a o čem,
(Oba) zná to každý, kdo kdy miloval.
Párkrát povzdech z očí tvých se ozval,
(On) nemyslím, že lhal, že vážně lhal,
nepřestávej, mluv dál.
(Ona) Párkrát mlčet, oči své k tvým zvednout,
(Oba) v éře gest a zvláštních pocitů.
Párkrát doufat, co se stát má jednou
(Ona) V dlouhých nocích
(On) za úsvitů
(Oba) tajná slůvka slíbám z tvých rtů.