Alba s touto skladbou:
Neposlušní tenisti,
Komplet 1987-1992 1.CD,
Skupinové foto,
CZastavil jsem se v Mexico City,
abych tam n
Fa den, na dva zchladil city
Gu Conchity Juarezov
Cé.
Podivnýho chlapa potkal jsem tam v metru,
v k
Fožený čapce a v umělým svetru,
n
Ga dálku z něj bylo cítit plátno f
Cilmové.
Určitě to bude ňákej bandita,
jenže moje paměť se stále ještě nechytá,
film o sedmi statečných běží mou hlavou,
odkud
2cd5
já jenom znám ten jeho výraz,
Calvera, no ne, buenos dias,
odkdypak jezdíš městskou dopravou?
"Víš, chlapče," povídá ten grázl,
nejraději bych na něj jazyk vyplázl,
ale poslouchal jsem, co mi odpoví,
"víš, chlapče, přišla suchá léta,
květ našeho řemesla pomalu odkvétá
a z našich koní zbyly jenom podkovy."
®: "Jó, k
Cdybych měl v rukou justici
a m
Falou policejní st
Canici,
v r
Gukavičkách bych chodil po kraj
Ci,
/: jednou t
Gam a jednou s
Cem,
pomal
Gu bych vydrancoval celou z
Cem. :/
Můj kolektiv dneska těžko schrastí práci,
drancování v malém už se nevyplácí,
nestojí za námi odbory a tak,
ze světa teď sice přišlo dosti žrádla,
ale když já byl na letišti, tak přistávala obinadla,
a tak teď po večerech stojím v metru jako saniťák.
"Abych řek' pravdu, už si nevím rady,
pomalu řídnou naše řady
a je nás vlastně stále míň a míň,
mnozí chlapci už přesluhují
a mladí se těžko rekrutují,
náš život není jako z pláten kin."
®:
Calvera sice mluvil otevřeně,
ale o to víc u mě klesal v ceně
a moje srdce bylo brzy jako led
a moje žluč jako zpěněná řeka,
povídám:"Calvero, Conchita čeká,
jsem americkej agent, pomodli se naposled!"
®: Jó, kdybys měl v rukou justici
a malou policejní stanici,
v rukavičkách jsi moh' chodit po kraji,
/: teď jdeš tam a já jdu sem,
kdo z nás dvou dřív vydrancuje tuto zem? :/
