Stále stejnou Gtmou G4sus, G svítí plátno Amibloudících malíř půlnoc Cmaj7kreslí smích ten Dobraz píseň zpívá pojedGnou stíny na kopcích, G4sus,Gticho hnízd a Amimoudrý sníh svát sem hřích všech Cmaj7dětských cích v těch Dbarvách které prosí t
3171
ě pojď k Gnám C
®:GJá už vím a Amiznám D7co jsi tenkrát Gtoužil Hmiříct Emia jak jsi trpěl pro své Aminadání D7učit lidi vidět Emivíc však nebyl nikdo kdo by A7naslouchal Ami7snad D7dnes tu s tebou Gstál.
Stále stejnou tmou stejné louky tu hoří dnes mraky láká do nebes kde Vincentovy modré oči sní jak jen pozmění barvy žhnoucích slunečnic vítr v tváři má pár skic to smýknul štětcem touhy van Gogh sám. ®:
A svět tě tak Amitrýznil D7tvou lásku splácel Gzlým Hmi Emijen černé Amivrány nad hlavou ctí tvou Cmimysl bolavou svět Gnazval velkou F6vášeň šílenstE7vím a já Amichci ti říct Vincente že Cmaj7není nikde svět pro lásku D7tvou se kterou Gbdím.
Stále stejnou tmou Portrét v tichu muzejním něžná dlaň – hold váženým všem očím které nesmí rozumět
Prohlíží si prázdnou zeď a chlápka v cárech nejchudších v tvých růžích trn snad ostřejší než kord co slouží srdci divným hrám
®: Já už dávno znám co jsi tenkrát toužil říct a jak jsi trpěl pro své nadání učit lidi vidět víc však nebyl nikdo kdo by naslouchal tak hledat musíš dál.
