Ty Jsi Ta Jediná
Kéž tě dvanáct andělů stráží,
Zatímco sladce spíš.
Možná, že si andělů dost nevážím,
Nevím, ale chci ti nadělit bezpečnou skrýš;
Před celým světem, před nebezpečím, víš.
Kousek po kousku,
Troška za troškou,
Maličko a ještě míň,
To je ono, už to znáš!
Na co asi myslíváš,
A jak se vlastně máš?
Měříš teplotu každou chvíli,
Nervózní, když to vlastníš,
Neklidná, když nemáš nic…
To, na co sis myslela,
Přišlo ti snad sbohem dát?
Ty jsi ten vzduch
Co se do mých prsou vlil…
Ty jsi ta jediná,
Ty jsi mé srdce zlomila,
Ty jsi mi pláč vnutila,
Ty jsi ta jediná,
Ty jsi mé srdce zlomila,
Ty jsi mi pláč vnutila,
Ty jsi ta jediná,
Ty jsi mé srdce zlomila,
Ty jsi mi pláč vnutila.
Ale když se na to dívám z druhé strany,
Píseň náhle jinak zní,
A já jsem ten, kdo tě zranil,
A já jsme teď ten zlý.
A v mých snech,
Cítil jsem tvůj dech; když jsi řekla:
Ty jsi ten jediný,
Ty jsi mé srdce rozlomil,
Ty jsi mně plakat přinutil,
Ty jsi ten jediný,
Ty jsi mé srdce rozlomil,
Ty jsi mně plakat přinutil,
Ty jsi ten jediný,
Ty jsi mé srdce rozlomil,
Ty jsi mně plakat přinutil…
Příroda rozdává výtvory beztvaré,
Oblaka, vlnky a plamen,
A člověk se domnívá, bohužel,
Že lásky žár též nikdy neustane.
A když se přihodí jinak,
Prst namíříme proti všem,
A za vinu jim dáváme jen:
Ty jsi ten jediný,
Ty jsi mé srdce rozlomil,
Ty jsi mně plakat přinutil;
A já jsem ten jediný,
Já jsem tvé srdíčko ulomil,
Já jsem tě do pláče přinutil.
---
My jsme ti jediní.
---
