Srdce a kosti
Dva toulaví Židé, jeden jen napůl jím byl,
Co na cestu z vlastní vůle se vydali,
Teď společně míří do dáli;
Sangre de Christo, toť jejich cíl.
Nové Mexiko, Krev Kristových Hor
Je poslední krok té cesty,
Co si před dávnem zvolili...
Lásky bolavé pouto,
Jako duha nad pouští je kolem nich napjato.
A hora, co míjí je,
V kámen se rozplývá...
Srdce a kosti zakrývá,
Srdce a kosti, srdce A kosti.
Přemítajíc nad uplynulým časem,
Jakoby chtěli nahlédnout,
Skrz škvíry ve starých dveřích zavřených;
Dva lidé si vzali jeden druhého;
Akt byl extatický,
Vyvolená byla nakažlivá,
Jako oheň nevěsta pálila;
Tyto události možná měli nějaký vliv,
Na muže, co se na svou dívku dívá...
Lásky pouto bolavé,
Jeho ruce kroužící po jejích vlasech
Láska jako blesk udeří a víří jen,
Až musíš vydat sten.
Ze srdce a z kostí
Srdce a kosti, srdce A kosti.
***
"A proč vlastně?"
"Proč?"
Zeptala se náhle:
"Proč nejedeme v noci,
Zítra nás probudí už Mexiko"
"A já, já
Já nic nevím, neznám vůbec Mexiko"
"Tak aspoň pověz mi upřímně,
Proč, proč mne nikdo nemůže
Milovat takovou jaká jsem, odkud jsem?"
A on odpověděl:
"Protože takový svět není, lásko,
A tak tě já miluji, lásko"
---Tak tě miluji, lásko---
Dva toulaví Židé, jeden jen napůl jím byl,
Vrátili se do svých domovských vod, cizí kraj jim nesvědčil;
Aby pokračovali ve známostech starých,
A jen občas se pozastavili;
Potichu přemítajíc, kdo zraněn byl víc
Čas brzy ukáže, zda útěchy takové,
Mohou být jejich odměnou.
---
Láska a její pouto bolavé,
Dál čeká na vzkříšení své...
Vezmi dvě těla a v jedno je zkus ztavit snad;
Ať co se stane, nelze již odestát!---
Jejich srdce a jejich kosti
Srdce A kosti, Srdce A kosti.
