Nebohý velikán Johnny Ace
Četl jsem si magazín,
A myslel si na rockenrollový hit;
Psal se rok 1954,
A já nenechal jej dlouho znít,
Když nějaký pán spustil v rádiu,
A jen jediné vyřknul:
"Štve mě, že mám tohle oznámit
Jeho fanouškům,
Ale Johnny Ace zahynul."
Budiž, já vážně nebyl až takový
Johnny Ace fanoušek
Ale i já se cítil zle,
A tak jsem si poslal pro jeho obrázek,
A počkal, až dojde;
Pak přišel z dalekého Texasu,
Tak smutnou a prostou tvář on měl;
Někdo připsal k tomu obrázku,
"Od nebohého velikána Johnny Ace."
To byl rok Beatles,
Byl to rok Stones,
Ten rok 1964,
Jsem v Londýně trávil,
S dívkou, co jsem v létě sbalil.
Byl to rok Beatles,
To byl ten rok Stones,
Rok po Kennedym,
Všichni jsme jen ponocovali,
A marnili své dny,
A hudba proudem tekla,
Byla úžasná,
A to celý můj svět byl.
V prosinci, v takový chladný podvečer,
Během druhého týdne adventu,
Když jsem se jen tak procházel,
Náhle vešel mi do cesty cizí muž,
A ptal se, zda už vím,
Že John Lennon zahynul...
Pak jsme oba do baru zapadli,
A zůstali, než barman zavřel kšeft,
A všechny písně, co jsme zahráli,
Byly za velkého Johnny Ace.
