Modlitby za časů války
(Wartime Prayers)
Modlitby za časů míru nabízí mlčenlivou konverzaci,
Žádosti o lásku či lásky odřeknutí, v soukromé invokaci.
Ale to vše se teď změnilo,
Zmizelo v dáli jak vzpomínka z dob před plameny.
A lidé, co po hlasu Boha žízní,
Jen blázny a lháře slyší...
Modlitby válečné, modlitby války,
Ve všech jazycích, co svět zná,
Pro každou rodinu, co se rozpadá.
Protože ty nemůžeš svatost nést,
Jsi-li jen z půlky pořádný chlap;
Ne, že bych předstíral, že jsem génius,
Co má převratný obchodní plán;
Chci se jen kousku moudrosti dotknout,
A't jí aspoň trochu upustím,
Přál bych si od zášti srdce oprostit,
A svou duši od vášní očistit
Než práh věčnosti překročím.
Časy jsou těžké, je těžká doba,
Však všichni o tom přece dobře ví
Co máme teď činit, tak otázka zní...
Snad plakat se ti chce?
Či by ses chtěl probít skrz?
A pokusit se své věci přerovnat?
Však když jsou rány příliš hluboké,
A už je toho víc, než lze snést,
Do modlitby se zavineme...
Protože ty nemůžeš svatost nést,
Jsi-li jen z půlky pořádný chlap;
Já ale nepředstírám, že jsem génius,
Co má převratný obchodní plán;
Chci se jen kousku moudrosti dotknout,
A't jí aspoň trochu upustím,
Přál bych si od zášti srdce oprostit,
A svou duši od vášní očistit...;
Než práh věčnosti překročím.
Matka za soumraku šeptající ze sna,
Dítě své blíž přivinula,
S uspávankami nad znavenými víčkami,
Na ramínko jej políbila.
A pak, by zažehnala strach,
Spočinula ve válečných modlitbách.