Alba s touto skladbou:
The Good and the Evil,
Nevěřím
Akty milosti,
Jak strouhanka v pohádkovém hvozdě,
Vedou nás skrz děsy minulosti, jako když zář prosvítá v temnotě,
Ale já nevěřím, já nejsem spasen,
Já u plamene ležím, však hynu chladem.
Země byla v bouři zrozena,
Vody ustoupily, pohoří vzrostla,
„Vesmír zbožňuje drama,“ to víš,
A dámy a pánové, tady je ta hra.
Zavolal mi můj makléř,
Makléř mi oznámil, že už jsem švorc ,
Mou poslední partii pokru rozdal jsem,
Karty byly mi k ničemu tak jako kouř.
Ach, strážný anděli,
Nedobírej si pořád mne,
Když léto se vyjasní a večer jak polibek měkne,
Mé děti se mi smějí, nemají slůvko starosti jediné,
Má láska si kartáčuje své dlouhé vlásky kaštanové.
Já nevěřím, že srdce lze až po okraj naplnit,
Pak rozplynout jako mlha jakoby život byl jenom vtip.
Snad to srdce je jen část té mlhy,
A toť vše, co jest, či kdy mohlo být,
Snad a snad a snad něco víc,
Snad je to ten východ, jejž jsem hledal.
Zavolal mi ten můj makléř,
Makléř mi oznámil, že se asi přehmátl,
Možná nějaký virus či jen makléřský vtip,
A že doufá, že mou víru neotřásl.
Akty milosti,
Jak déšť plynou větrem,
Probouzí ducha povykem a řevem,
Já nevěřím, že jsme předurčeni být stádem jako ovečky,
Pantomimicky modlit se jak hodinkové ručičky.
