Alba s touto skladbou:
Surprise,
Všechno o tom najdeš v milostné písni
Uvězněn v zápasu o správnou slovní kombinaci nad melodickou linkou,
Udělal jsem si procházku po mělčině mé imaginace,
A zlatá oblaka zamíchala oblohou…
Ale kdybych se kdykoliv mohl vrátit do dvacátého století,
Hádám, že bych musel nějaký ten dloužek zaplatit,
Rozevřít knížku mé blahé vytrácející se paměti,
Se svým katalogem výčitek;
Přihlásit se ke všem skutkům, co jsem vykonal
I k těm, co jsem nespáchal;
Jen bych poseděl, mlčel a na Boha pomyslel,
A vyčkal, až přijde ta spásná hodina.
Neměli jsme v úmyslu způsobit zmatení věcí,
Přesto však jen zmatek způsobujeme,
A pak jen řekneme „Ach, no tak promiňte…“
Tuhle je ta usměvavá fotka mé lásky, vždyť bývala nová,
Na narozeninové oslavě.
Přej si něco a přivři očičko:
překvápko, překvápko, překvápko.
Raný prosinec byl hnědý jako vrabčák,
Promrzlý se přes přehradu batolil;
Já myšlenku do budoucnosti vystřelil,
A ona jako šíp vylétla pak,
Skrz mé celé bytí a potom dál a dál.
Kdybych se kdykoliv navrátil jako strom, nuget či snad býk,
Třebas jen jako větrem vzedmutý prach,
Najdeš mne zas na staré stezce písní kam struny chodí spát.
Pospěš si a vzpomeň na mne, tak jak já na tebe vzpomínám,
Převysoko nad mraky zlacenými, kde temnota se chví.
Země modrá je
A všechno tohle najdeš v milostné písni
Všechno to tam je
Všechno je vysloveno v milostné písni
Všechno to v ní je
