Alba s touto skladbou:
Poezie,
88. díl
Michal:
Víš jednou, Moniko,
bych si přišel až pro tebe, k vám za vrátka.
Chtěl bych s tebou zřejmě plavat přes kanál,
ale nemohu, protože v zimě ve vodě ztrácí se mi varlátka.
Ondra:
Takovou spoustu zajímavých informací řekla jsi mi,
A jak teď sedíš takhle u mě…
Zmasíruj mě! Zmasíruj mě!
Igor:
Milá Moniko,
já nechci ti říct mnoho, jen toliko,
že vlastně sobě sám si říkám važ svá slova, važ
Neudělala by si mi erotickou masáž?
Michal:
Prosím tě udělej to pro něj!
Udělej to pro tatu,
srovnej mu tu prostatu!
Ondra:
Já jen takhle na honem,
Já bych přišel s Igorem.
Michal:
A na konec,
Kubánec.
Geňa:
Mám já to v životě velkou kliku…
Michal:
Vždycky když mlčí,
V kládě mu hučí…
Geňa:
Že zrovna dnes potkal jsem Moniku,
která se zabývá masáží.
Je to jedno, v metru, nebo za garáží.
Chtěl jsem vzít mámu, strýčka i tátu
Je to strašně zlý v tomhle státu.
Že ani na lásku není čas.
Tak si s ním hraju zas a zas.
Prostě jen tak ve sprše blbnu.
Někdy ráno v zrcadle studem blednu.
A nevím, Moniko, jak tebe si získat.
Možná ve vlasech tě výskat.
Ale, no nic, já půjdu,
nechtěla jsi poznat nudu.
