Alba s touto skladbou:
Poezie,
Zdálo se mi to tak úžasné, že jsem to sepsala, ale nevím kam zařadit. Nejschůdnější mi přišla poezie, tak se omlouvám, že to sem dávám, i když to není poezie.
Michal: "Ty vole kam chodí na ty jména?"
Ondra: "Richard Petrakovič?!"
Dano: "To bol moj spolužak zo zakladnej školy!"
Ondra: "Jó ty jsi chodil v Albánii do školy?"
Ondra - O, Michal - M, Igor - I a Geňa - G čtou román: Strastiplný příběh Richarda Petrakoviče
I: Richard Petrakovič. Strastiplný příběh Richarda Petrakoviče.
Richard Petrakovič se narodil. Dozvídáme se, že se narodil po komplikovaném porodu, kdy ho jeho nevlastní matka porodila na odlehlé pláži mezi borovicemi.
M: Richard Petrakovič jde poprvé do školy, do první třídy a vidí všechny své spolužáky z mateřské školy, Zdenko Merdiče a zbytek dalších spolužáků. Už od první třídy mu navždy zůstala v mysli věta paní učitelky která vždy o velké přestávce...
O: Jakou větu řekla?
M: To se dozvíme ve třetí kapitole.
O: Ve třetí kapitole zkoumá zbor profesorů malého dvouměsíčního chlapce, který už říká věty. Petrakovič udivuje celý Bělehrad svou plynnou řečí a na konci této kapitoly ho odvážejí na světovou výstavu v Albeně, kde se rozhodli Petrakoviče vystavovat jako úspěch Srbského genového inženýrství.
R: Ve 4. kapitole zasáhla Richarda Petriče...
O: O kterém jsme ještě neslyšeli...
R: Strašná zpráva, přišel mu telegram, ve kterém se psalo, že jeho nálezce v borovém háji zemřel.
I: V 5. kapitole zastihneme Petrakoviče už vylezeného z klece, jak se ocitá v manéži cirkusu Vladana Čurdiče , kterému nešťastně naletěl na jeho nabídku dobré práce, ale netušil, že bude zápasit se lvem Bojkem. Vladko Čurdič na něj volal: Vylez z té klece ven!, protože do té klece zase zalez, poněvadž se pochopitelně bál toho tygra, převlečeného za lva a pomyslel si: Nač ten cirkus, strhl z masky tvář. Hrdina, který se narodil v ono borovém háji...
O: A jmenoval se...
I: Jehož jméno si pamatují všichni, kdo četli tento román, který napsal on sám svou vlastní rukou...
O: A dal mu název..
I: A dal mu název Richard Petrič Petrikovič.
M: V další kapitole Petrakovič jede na olympijské hry, co tam se všechno nestane, na strašné...
O: Další kapitola už se odehrává a je popisována ve verších, protože duševní choroba, která Petrakoviče zjevně postihla při psaní této knihy v této chvíli již vrcholila. Konec kapitoly už jsou naprosté bláboly, to už snad ani není srbochorvatsky a tam už skutečně nedokážeme vyčíst nic, z hrozivého a strašného a srdceryvného příběhu Richarda Petrakoviče. Naštěstí je připojena vysvětlivka, která celý příběh vysvětluje...
R: Zde už v podstatě není žádná kapitola, jenom poslední stránka této knihy a ta vysvětlivka je...
M: Tam na tý stránce
R: Věnováno mému zesnulému kamarádovi a spolužákovi Dano Danglovi.
