Pořád jsem synem
mého otce, mojí matky
I když příběh je už jinej
Sám víš, jak je všechno vratký
Lidi blázní
V hlavě občas tvoří zmatky
Třeba je to dáno dobou
Která sama píše řádky
Ani nevim
Jestli mi to bylo daný
Jestli mělo to tak být
Nebo měli mi v tom bránit
Je to zrádný
Člověk nezná všechny strany
Dokud neuzavře kruh
Dokud ho ten kruh nestráví
Nejde vrátit
Všechno, co jsem uvnitř ztratil
Kolik plánů, kolik vizí
K tomu polovinu mládí
Ani nechci
Vim, že příští bych tím krátil
Jestli mělo něco skončit
Začalo tím něco další
Nemám v povaze motat se v provazech
Život je krátkej
Když jsem v obraze, nehledám kompasem
Stejně je prázdnej
Jde o to nebát se, kolem je pevná zem
Jen lidi blázní
Musíš to pochopit a pak se odprostíš
Je to jen v hlavě
Řekni merci
Na té cestě do neznáma
Když se setmí
Vím, že zase přijdou rána
Zatnout pěsti
Prohrává jen kdo se vzdává
Tak už nespi
Země pláče, teče láva
Mysl je ohnivý kruh
Až ho proskočíš, tak prozřeš
V každém z nás je spousta snů
Záleží jenom na tobě
Je čas uklidit stůl
A zamířit na svou trofej
Všechno co bylo napůl
Poslat na vedlejší kolej
Bude to bolet, budou tě lámat
Pokud to chceš, nesmíš to vzdávat
Bude to bolet, budou se zdráhat
Možná i smát, i to se stává
Když budeš jinej, budeš za blázna
Nejeden známej ti ukáže záda
Jenom pár přátel a tvoje hlava
Je to o vůli pevné jak skála
A když to zvládneš
Získáš víc než jenom nadhled
Možná neuzavřeš knihu
Co se uzavírá časem
Ale jednou
Až to všechno kolem zhasne
Zůstane po tobě víc
Než jen verše jedné básně
Pořád měj na mysli, že nejsi poražen
I když jsi na dně
Když budeš v obraze, nehledej kompasem
Stejně je prázdnej
Jde o to nebát se, kolem je pevná zem
Jen lidi blázněj
Musíš to pochopit a pak se odprostíš
Je to jen v hlavě
Řekni merci
Na té cestě do neznáma
Když se setmí
Vím, že zase přijdou rána
Zatnout pěsti
Prohrává jen kdo se vzdává
Já už nespím
Vim, že přišla doba vstávat
