Kropí déšť mrtvou trať,
páchne rum, raděj se vrať,
tulákům jsi chtěl sen vzít
a mramorový nebe s sebou mít.
Chraplavý tě děsí hlas,
sirky škrt už je tu zas,
tunel spí jak černej brouk,
najednou ti někdo plamen sfouk.
Ten tunel přece nikde nekončí
a pletou se ti telegrafní dráty.
Jen člověk, co se s nikým neloučí,
neví taky, zda se vůbec vrátí.
Černej tunel vod sazí,
černej tunel vod sazí.
Nevnímáš odkudpak,
přijíždí ďáblův vlak,
s náladou mizernou
mává malý chlapík lucernou.
Vypadá jako ras,
skřehotá mu jeho hlas,
klidu víc to nepřidá,
on čeká kdy ho někdo vystřídá.
Ten tunel přece nikde nekončí
a pletou se ti telegrafní dráty.
Jen člověk, co se s nikým neloučí,
neví taky, zda se vůbec vrátí.
Černej tunel vod sazí,
černej tunel vod sazí.
Temnej strop vod sazí,
život z nějž tě zamrazí,
vždyť jsi chtěl s touhou žít
a mramorový nebe s sebou mít.
Po pražcích sem a tam,
s lucernou a věčně sám,
osud tvůj ti předává,
jeho služba se dnes odkládá.
Ten tunel přece nikde nekončí
a pletou se ti telegrafní dráty.
Jen člověk, co se s nikým neloučí,
neví taky, zda se vůbec vrátí.
Černej tunel vod sazí,
černej tunel vod sazí.
Černej tunel vod sazí,
černej tunel vod sazí.
