Alba s touto skladbou:
Kanagom,
Three Locks,
Kanagon,
Imaginárium naprosto běžných podivností,
složil: Janda a Vrba, 1985
Jsem tečnou co se v bodě lidí dotýká
někdy jen stojím jinkdy pospíchám
jsem občas trochu zloděj lidi odmykám
když do nich kouknu málem nedýchám
Co je tam příběhů, krásně groteskních
co je tam snů a tmavých tůní
i talent na něhu, vůle netesknit
i křídla pro budoucí únik
Jsem tečnou co je v bodě s lidmí spojená
mé oči, sluch a řeč jsou šperháky
tím stal se ze mě zloděj zatím bez jména
však nejsem zloděj jen tak nějaký
Lidi odmykám klíčem souznění
má každý člověk jiný kód
i když mi utíká, nic tím nezmění
vždyť někde máme stejný bod
Tak se do lidí dívám rád
různé světy jsou tam
sám si říkávám, když jdu spát
co já jen v sobě mám
Já našel v lidech závan snílka s géniem
i moudrost vedle příštích nadobů
klíčem se víno stává, když si připijem
tak občas najdu prázdnou nádobu
sóla
Rád lidi odmykám líčem souznění
má kdyždý člověk jiný kód
i když mi unikáš, nic tím nezměníš
vždyť někde máme stejný bod
Tak se do lidí dívám rád
různé světy jsou tam
sám si říkávám, když jdu spát
co já jen v sobě mám
Tak se do lidí dívám rád
různé světy jsou tam
sám si říkávám, když jdu spát
co já jen v sobě mám
