Ve všem chtěl mít větší podíl
Pro jiné se nenarodil
Sám neuměl ničeho se vzdát
Jen ostatní za nos vodil
Myslel na to kudy chodil
A jen sebe upřímně měl rád
Každou větu začal slůvkem Já
Každou větu končil slůvkem Já
On nevěřiil na chiméry
A ve jménu kariéry
Nosil boty špičkou dozadu
Nikdy nepsal verše ženě
Vždy se tvářil unuděně
Když jsi k němu přišel pro radu
Každou větu začal slůvkem Já
Každou větu končil slůvkem Já
Jenom Já!
Já, já, já, jenom já, jenom já
Já, já, já, jenom já, jenom já
Já, já, já, jenom já já
Stačím si sám
Já, já, já, jenom já, jenom já
Já, já, já, jenom já, jenom já
Já, já, já, jenom já já
Stačím si sám
Já se mám
V očích led a vlhké dlaně
Usmíval se polekaně
V obavě, že budeš něco chtít
Velmi dbal na osobytost
Povýšil svou sebelítost
Na ten nejušlechtilejší cit
Každou větu začal slůvkem Já
Každou větu končil slůvkem Já
Jenom já!
Vidíš ho, jak podle zvyku
Důstojně jde po chodníku
A nic kolem sebe nevnímá
Do stop padá sůl a písek
Jednoho dne nevrátí se
Nikdo si té ztráty nevšímá
Komu chybí jeho věčné Já
Jen ozvěna tomu vzpomíná
Jenom já!
Já, já, já, jenom já, jenom já
Já, já, já, jenom já, jenom já
Já, já, já, jenom já já
Stačím si sám
Já, já, já, jenom já, jenom já
Já, já, já, jenom já, jenom já
Já, já, já, jenom já já
Stačím si sám
Já se mám
