Alba s touto skladbou:
Youtube,
Jsem hrdý Čech, a v ruce českou vlajku.
Nevlaje jen tak, ta vlaje za morálku.
Skupina lidí, kteří jen chtějí prachy.
Ztratil jsem iluze, a umírám tu strachy.
Co bude příště, a co se stalo včera?
A naše myšlenka, nebude nalezena.
A kdo z vás si to vezme na své triko?
Je mi to líto, promiň, Česká republiko,
že jsem tě ignoroval, a nechal vládnout jiné.
Ke korytům se dostaly další svině.
Teď už je pozdě, nepomůže naše vzpoura.
Korunu ukradli nám, teď máme cizí eura.
Promiň má vlasti, že jsem byl slepým jezdcem,
mé srdce krvácí, a je mi velmi těžce.
Myšlenky zakázané, tak jako i trest smrti.
Myslete na budoucnost, a ne na barvu pleti.
Blaničtí rytíři, pomozte této zemi.
Té naší republice, v kaluži rudé krvi.
Náš jazyk, historie, a politické saně,
promiň má republiko, že nemám čisté dlaně.
Jsou krví nasáklé, a mají vůni peněz.
Jak české prasátko, ke korytům zas lezeš.
Samet už rozpadá se, a na nový už není.
Věřil jsem v pravdu, ale to se dneškem mění.
Systém je hloupý, tak jako lidé kolem,
všechno je marný, o pomoc už nevolej.
Jsi na to sám, tak to vem na své triko.
Je mi to líto, promiň, Česká republiko.
Nechtěl jsem vidět, a tak jsem zavřel oči.
Krvácet český stát, ve dne a taky v noci.
Cítit se na dně , tak jako lidé v zemi,
promiň Česká republiko, že jsme na to zapomněli.
Na časy minulé, kde myslet bylo zločin,
říkat své názory, teď se jen v koutě krčím.
Jsem loutka systému, feťák co bere piko,
je mi to líto, promiň, Česká republiko.
Ztratil jsem iluze o dobrém českém lidu,
co nemyslí na sebe, a nejsou stále v lihu.
Ztratil jsem iluze, a víru v naši zemi,
promiň, Česká republiko, že jsme na to zapomněli.
Dvě strany mince, dvě strany tváře.
Kdo volil srdcem, kdo zvolil lháře.
Cítím se sám, i když jsem ve velkém davu,
promiň, Česká republiko, asi tě zklamu.
Pocity samoty, uprostřed ničeho.
Co měl jsem rád, bylo už zničeno.
Zůstala vzpomínka, a pocit na dlaních.
Začínám věřit tomu co nám nalhali.
Mám kousek sebe a svého názoru.
Pomohu ostatním, získáme svobodu.
Potom se vzepřem a vezmeme to na své triko.
Jsme pořád tady, neboj, Česká republiko.
Zkuste si představit naši zemi za 10 let, pokud se tu nic nezmění. Lidé se budou nadále chovat jen ve svůj prospěch, budou lhát, krást a podvádět druhé. Spravedlnost bude sprosté slovo a pravda a názor se bude trestat vězením. Jste ochotni tomu nadále jen přihlížet? A co za 23 let, až budou vaše děti ve vašem aktuálním věku, co jim řeknete? "Nezajímal jsem se o tuto zemi?" , "Bylo mi to jedno?" , "Měl jsem důležitější věci na práci?" Tím ale neomluvíte svoji ignoraci vůči této zemi. Stanete se pouhým spolupachatelem systému. Jaká je vaše cena? Milion lajků? Milion eur? Nebo nejasná budoucnost pro vás a vaše blízké? Promiň Česká republiko. Kdybych jen mohl vrátit čas, a mohl být opět v roce 2013. Určitě bych se rozhodl jinak.