Alba s touto skladbou:
František,
Stracené ráj - hanácké bigbit,
Nedvědi - Vašek
František
1. Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2. Už
Aminehoukej,
E7vláčku, už
Aminemám čas,
musím
Dmipohádky
G7klukům
Cčíst,
snad
Dmijednou až
2a04
, jednou, snad
Amijednou zas,
až
H7obrátím
E7tenhleten
Amilist.
R: Víš,
E7jim by se stýskalo a
Amimně zrovna tak,
kdo by
A7ovládal jeřáb a
Dmihák,
kdo by
G7zahoukal sanitkou a
Copravil
Amivlak,
tak ještě chví
H7li, snad
E7rok, snad
Amipak.
3. Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R: Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
