Alba s touto skladbou:
František,
Nedvědi - Uličky
František
1. Otoč se,
Elásko, ke mně tak, abych ti viděl do očí,
abych se podívat moh', kde tam bydlím já,
abych ti
Aprstem srdce na víčkách namalovat moh',
hm, tak, jak se
Edá.
R: Víš, v době
Evšelijakých salónů a holek v uličkách,
víš, jsem tak
A
2708
šťastnej, že ještě, že umím mít
Erád,
na bílým polštáři ti
Hláska krásně s
Aluší
a je
Hdům náš náš
Ehrad.
2. Kolikrát znásobení něhou, tolikrát dostáváme sil,
nikdo nemá to dnes lehký, žádnej med,
a když mě ráno budí tvoje ruka, tak síly tolik mám,
že otočil bych svět.
R:
3. Otoč se, lásko, ke mně tak, abych ti viděl do očí,abych se přesvědčit moh', že jsi, že jsem já,
že kdyby kvůli ničemu, tak kvůli dětem,
byť by stokrát bylo hůř, vše vydržet se dá.
R:
R:
