Alba s touto skladbou:
Čaz zapomnění,
Vozová hradba,
Bouře,
Neofolk,
20 let písniček Honzy Nedvěda,
Butykvartiát 1,
Kosmostour 2000,
20. let písniček Honzy Nedvěda,
Kamínky,
Často vrací se mí dětství, to jak stárnu, je to tak,
časy prázdnin kdesi na Sázavě, ohýnek a vlak,
a písničky, co naučil mě táta, na to si vždycky našel čas,
a máma věčně ustaraná, šedivá, to z ás,
a tóny levnejch kytar, pár akordů, nic moc,
a rozzářený dětský oči, jaký tajemství dovede bejt noc,
a mexikánský hranice a indiánská čest
a na každý, každý bezpráví výstřel nebo pěst.
A jen fotek pár a letmý dotyk mládí,
to když z beden vyndám rekvizity snů,
co už nevrátěj' se, jen tak mile hladí,
vracej' myšlenky mý zpátky,
kamsi na osadu do šťastnejch dětskejch dnů.
A je mi líto všech těch zatoulanejch ptáčat,
holek, kluků, na něž nikdo nemá čas,
přes den učej' se a večer jenom stárnou,
aspoň v Boha věřit nebo v lásku,
v lásku k národu, či milovat svou vlast.
Ale když v době mizej', mizej' kdesi cíle
a mnozí zvykaj' si už na zpáteční vlak,
tak nikdo neví nic, jen přežít tyhle chvíle,
to pak se stejská všem, nejen ptáčatům,
a každej čeká na nějakej zázrak.
A je mi líto všech těch zatoulanejch ptáčat,
holek, kluků, na něž nikdo nemá čas,
přes den učej' se a večer jenom stárnou...
