Alba s touto skladbou:
Klíč k mé duši,
Klíč k duši mé,
1621,
Demo 1986,
Dál se halí černou tmou,
stíny z bažin procitnou a jdou.
Věčně nebaví je spát.
Jednou za rok vstávají,
stovky let se zdají jedním dnem.
Stín kletby žene hlad.
Jednu tvář jako bys znal,
temnou nocí spěchá dál.
Ty víš, kdo se vrátil na svůj hrad.
Strach je cítit z rozvalin,
hledá noc a hledá stín.
Slyšíš, vítr šeptá jméno, chlad.
Vzpomínky zvou na cestu rájem,
staletím nepodlehnou.
Patnáctý věk volá a zná jej.
Čeká dál na Boží soud.
Soud, soud, soud.
Svět je mrtvý, usíná,
hrabě v starým hrobě, čeká dál.
Na svou obět, tak pojď blíž.
Na tvým krku jizvy dvě,
ztratil´s klíče od ráje a spíš.
Za sto let svět znovu zříš.
Vzpomínky zvou na cestu rájem,
staletím nepodlehnou.
Patnáctý věk volá a zná jej.
Čeká dál na Boží soud.
Vzpomínky zvou na cestu rájem,
staletím nepodlehnou.
Patnáctý věk volá a zná jej.
Čeká dál na Boží soud.
Soud, soud, soud.
Soud, soud, soud, soud.
