Alba s touto skladbou:
Ztracená Existence,
Viděl jsem všechno jako, kdybych to měl před vočima,
vzpomínky živý, jako kdyby se to stalo včera.
Já jsem to ale nechtěl! To je ten paradox.
Mladá holka z diskotéky, právě míří na detox.
Plakáty mýho ksichtu, naděje, že půjde přestat.
Poslat ho do prdele, neřešit už tyhle hovna!
Mám sprostý texty, ve kterých máš leda paraleli,
svět beru jakej je a né, jakej byste ho chtěli.
Věřím si svojí pravdě, co mně nikdy nezklame,
jestli si pro mně někdy přijde, bude vědět, dneska né.
Budu se pořád ptát: "Tak, kde je moje naděje?!"
Vytáhne ostrý náboje a do rána mně zabije.
Někdy mám chuť, těm dětem prostě jednou zavřít huby,
kradou mi moje texty, strkají nos do mojí hudby.
Doufám, že už to víš, že tohle dávno nejsem já,
má osobnost se ztratila a hudba je můj zabiják!
Nemáme čas, tady zůstat a beztak!
Miluju jenom sebe. Jsem jedinej cesťák.
Ten prázdný pokoj šeptá: "Už s tím musíš přestat!"
Už vím, jak to má znít. Tak doufám, že se zeptá!?
Nemáme čas, tady zůstat a beztak!
Miluju jenom sebe. Jsem jedinej cesťák.
Ten prázdný pokoj šeptá: "Už s tím musíš přestat!"
Už vím, jak to má znít. Tak doufám, že se zeptá!?
Prostě to takhle chci. Chci sebe vidět na vrchole,
krvavý nápisy jsou všude. Je to moje, vole!
Kluk, co se zamiloval. Svý jméno, viděl všude.
Nesnáším lidi a jak řeknu, tak to prostě bude!
Nemůžeš takhle žít, ty víš, jak moc si rozumím,
mám otevřený oči a přesto, tu pravdu nevidím!?
Spočítej si lidi, kterým jsem, kdy pomoh na nohy,
kolik z nich jsem urazil?! Vždyť víš, že nejsem, jako ty!?
Jak můžeš o mně říct, všechny ty věci, co furt slyším?!
A lidi, který znám, mi nepřejí. Každej mně řeší!
Honí si ego, na tom píšou na mně skrytý dissy,
pak se bojí odpovědi. Přišel jsem ty hajzle, kde jsi?!
Pokoj je prázdnej, psychika stojí na hraně,
a zdálo se mi, že tam vidím krásnou dívku, ve vaně.
Leží tam nehybně, ty doufáš, že má jenom strach,
nechtěl jsi jí nechat jít, tak se prostě zabila!
Nemáme čas, tady zůstat a beztak!
Miluju jenom sebe. Jsem jedinej cesťák.
Ten prázdný pokoj šeptá: "Už s tím musíš přestat!"
Už vím, jak to má znít. Tak doufám, že se zeptá!?
Nemáme čas, tady zůstat a beztak!
Miluju jenom sebe. Jsem jedinej cesťák.
Ten prázdný pokoj šeptá: "Už s tím musíš přestat!"
Už vím, jak to má znít. Tak doufám, že se zeptá!?
Nemáme čas, tady zůstat a beztak!
Miluju jenom sebe. Jsem jedinej cesťák.
Ten prázdný pokoj šeptá: "Už s tím musíš přestat!"
Už vím, jak to má znít. Tak doufám, že se zeptá!?
Nemáme čas, tady zůstat a beztak!
Miluju jenom sebe. Jsem jedinej cesťák.
Ten prázdný pokoj šeptá: "Už s tím musíš přestat!"
Už vím, jak to má znít. Tak doufám, že se zeptá!?