Alba s touto skladbou:
Jdem ven,
Vzal mi tě stín
Vzal mi tě stín
Vzal mi tě stín
Poslední den co navždy rozdělil nás,
byl nevšední, myslím,byl lednový mráz,
vedle mě stál a ruce něžně mi hřál,
najednou stín černý se objevil v dál.
Vzal mi tě stín jako blesk udeřil k nám,
jak smířit se s tím, že v nebi žiješ teď sám.
Uplakaný oči ty nemohou spát,
rozechvělý ústa ty touží se smát.
Soumraky zlý jak vlny připluly k nám,(připluly k nám)
neptám se dál, tomu se raději vzdám.(raději vzdám)
Vzal mi tě stín, já tehdy byla jen tvou,(byla jen tvou)
proč lidi zlí změnili osud nás dvou.
Vzal mi tě stín jako blesk udeřil k nám,
jak smířit se s tím, že v nebi žiješ teď sám.
Promarněný noci ty nechci už znát,
uplakaný oči ať mohou jít spát.
Byla to láska, přesně jak má být,
v tuhle chvíli nemoh nikdo tušit, co se bude dít,
když tenhle zimní večer, chtěli spolu zase jít
a jenom tak se bavit, báječně se mít.
Pak zčistajasna ozvala se rána,
všichni se rozutekli a zbyl tu jenom prach.
V průchodu tmavin zůstala úplně sama,
ten černý stín, ten nese jméno vrah.
Vzal mi tě stín jako blesk udeřil k nám,
jak smířit se s tím, že v nebi žiješ teď sám.
Uplakaný oči ty nemohou spát,
rozechvělý ústa ty touží se smát.
Vzal mi tě stín jako blesk udeřil k nám,
jak smířit se s tím, že v nebi žiješ teď sám.
Uplakaný oči ty nemohou spát,
rozechvělý ústa ty touží se smát.
Vzal mi tě stín jako blesk udeřil k nám,
jak smířit se s tím, že v nebi žiješ teď sám.
Uplakaný oči ty nemohou spát,
rozechvělý ústa ty touží se smát.
