Romeo:
Chci tvou dlaň vzít do dlaní svých,
strach ale mám, že je to hřích,
že znesvětím co uctívám -
svůj svatostánek, svůj chrám.
Ty jsi ten chrám, můj svatý dům
kde pomodlím se ke tvým rtům -
jsou růží pár, jsou rudá číš
a já je toužím mít blíž.
Pak polibkem mi možná odpustíš,
Julie.
Julie:
Chci svou dlaň dát do dlaní tvých,
sevři ji víc, to není hřích,
já nejsm chrám a jdu ti vstříc,
jako ty toužím, spíš víc.
Mé srdce máš, a já mám tvé
a spojují se v jediné,
kdo má tak rád má čistý štít,
smí lásku dávat i vzít.
Tak líbejme se dokud budem žít,
Romeo.
Oba:
Ty jsi můj tajný sen, tajné přání,
tělo mé s tělem tvým v objetí splívá.
I když nám ostatní v lásce brání
protivenství překoná touha v nás.
Ty jsi můj tajný sen, tajné přání,
duše má s duší tvou stejný tón zpívá.
Sen se nám vyplnil, žádné zdání,
jen osud zlý mezi nás staví hráz.
Ty jsi můj tajný sen, tajné přání,
tělo mé s tělem tvým v objetí splívá.
I když nám ostatní v lásce brání
protivenství překoná touha v nás.
S láskou nás dvou všechno nám půjde snáz.
