Romeo:
Naposled oči dívejte se, paže objímejte a rty, vy brány dechu, zpečeťte smlouvu za níž ručí smrt!
Lásko má stále svítíš krásou,
kéž tě bůh konejší svou spásou.
Ústa máš na tisíce zámků,
život tvůj zmizel ti z tváří i spánků.
Sbor:
Osud rád podivné hry hrává,
ze štěstí zoufalství se stává.
Žije dál jenom láska stálá,
mocnější je než smrt - na věky sálá.
Romeo:
Já k tobě lásko tam toužím jít!
Já s tebou lásko tam toužím být!
Tam kde život není, láska zůstává!
Ach, naposled tě políbím,
ach, pak můj osud splyne s tvým.
Smrt je jako mráz, ale spojí nás,
Jůlie.
Můj hořký průvodce a lodivode. Ukaž mi cestu k ostrým skaliskům o něž se roztříští má usmýkaná bárka. Připíjím ti, má lásko. Lékárníku, jsi pocitvec! Za polibkem jde smrt.
