Alba s touto skladbou:
Jen pro vlastní potřebu (Best Of),
Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě,
u Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě.
Moje nevěsta by byla dcera ševcova,
z domů Kamiňských od někud ze Lvova,
kochal bych ji a piescil chyba lat dwiesci.
Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna.
Nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona.
Mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná,
zázrak se koná.
Kdybych se narodil před sto lety,
byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti
a sedm zlatejch za to bral bych.
Měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti.
Celý dlouhý život před sebou,
celé krásné dvacáté století.
Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy,
má lásko, tobě.
Tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.
A večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devětsetdeset,
za domem by tekla řeka.
Vidím to jako dnes šťastného sebe,
svou ženu a děti a těšínské nebe.
Ještě že člověk nikdy neví co ho čeká.
