Alba s touto skladbou:
Informace o interpretovi,
Vladimír Mišík se narodil v roce 1947 jako syn amerického vojáka, do kterého se zamilovala Mišíkova slovenská matka-zdravotní sestra, jenže poté byl odvelen do koreje, kde údajně padl. Vladimír otce nikdy neviděl, ví jen, že jeho jméno foneticky znělo "gaugn".
Vyučil se truhlářem a od té doby v oboru pracoval jen asi půl roku ve Filmových ateliérech Barrandov, jenže už v té době zpíval spolu s Karlem Kahovcem se slavnou skupinou The Matadors (Kahovec zpíval měkčí a melodičtější písničky, Mišík zas ty tvrdší a bluesovější, přičemž oba hráli na doprovodnou kytaru). Posléze je nahradil Viktor Sodoma. Mišík získal angažmá u Skupiny Karla Duby, což byla jediná zkušenost s estrádovitou hudbou místy překračující až k popu. Motto souboru znělo "budeme hrát to, co se bude líbit dětem i starcům." Když bylo jasné, že Mišík, který měl nakročeno k jinému druhu hudby, odejde, skupina zrovna odjela na turné po Mongolsku (bez Mišíka), kde se s ní autobus zřítil ze skály a zahynulo tam šest muzikantů. Mišík pak působil v kapelách New Force nebo u Petra Nováka, kde hrál jako doprovodný kytarista a absolvoval s Petrem turné ve Finsku. V roce 1968 založil s kytaristou Radimem Hladíkem (který byl už v Matadors), s baskytaristou Jiřím Kozlem a s bubeníkem Vlado Čechem (původně byl ve skupině ještě Miloš Svoboda, který hrál na doprovodnou kytaru) slavnou skupinu Blue Effect, původně The Special Blue Effect. Název vznikl podle toho, že všichni členové měli modrou knížku. Velkým hitem se stal Sluneční hrob. Nastaly však rozepře, protože Hladík začal prosazovat delší instrumentální plochy, což se Mišíkovi jako zpěvákovi samozřejmě moc nelíbilo. Nakonec přišel druhý zpěvák a klávesista Lešek Semelka a Mišík odešel.
Dostal se do skupiny Flamengo, ve které se v té době ustálila rocková sestava Pavel Fořt - kytara, Ivan Khunt - zpěv a klávesy, Vladimír "Guma" Kulhánek - baskytara, Jaroslav "Erno" Šedivý - bicí, po Mišíkovi přibyl ještě saxofonista Jan Kubík, který výrazně ovlivnil zvuk kapely. Skupina hrála na vysoké úrovni přejaté věci (např. Led Zeppelin nebo Oye Como Va od Carlose Santany). Vlastní songy zpívala kapela anglicky, protože pokusy o české texty nedopadávaly moc dobře. Jenže na desku by se v rámci normalizace už nemohly anglické texty dát, a tak producenta Hynka Žalčíka napadlo oslovit komunistického básníka Josefa Kainara. Jeho texty na desce se staly jeho poslední prací. Ještě před vydáním desky zemřel v jednapadesáti letech na infarkt. Vznikla deska Kuře v hodinkách, která se svým způsobem stala průlomovou. Dokázala všem, že se dá zpívat česky. Album bývá dodnes označováno za nejlepší český rockový počin.
Nicméně kapela se ještě před vydáním (vydávalo se přibližně až rok po natočení) rozpadla, a to proto, že kytarista Pavel Fořt se rozhodl být profesionálnějším a dostal se k Heleně Vondráčkové, později ke Karlu Gottovi. Chvíli místo něj hrál např. Luboš Andršt, jenže poté odešli i Jan Kubík a Guma Kulhánek (do Semaforu) a kapela se rozpadla definitivně.
Následoval pokus s kapelou Formace.
Mišík tehdy přijal nabídku z Energitu Luboše Andršta (tehdy v něm hráli i Erno Šedivý s Ivanem Khuntem), jenže většinu koncertu zabrala Andrštova kytarová sóla, což se Mišíkovi moc nelíbilo, a tak odešel.
A konečně si v roce 1975 Mišík založil vlastní formaci Etc..., s níž vystupuje dodnes, byť v úplně jiné sestavě. Podle jeho slov takový název proto, že kdyby chtěli muzikanti odejít, tak jemu "zůstane firma." Proto Vladimír Mišík "atakdále."
První album bylo pojmuto jako Mišíkovo sólové a bylo eponymní. Vedle folkovějších věcí se zde objevilo několik skladeb, které inklinovaly k jazzrocku, jehož vlivy prosazovali hlavně baskytarista Vladimír Padrůněk (který byl s Mišíkem už v Energitu) a kytarista František Francl s druhým kytaristou Jiřím Jelínkem. Ten ve dvaceti třech letech spáchal sebevraždu. Česká hudba tím přišla o jednoho z nejlepších kytaristů, jakého kdy měla.
Nicméně album mělo velký ohlas, možná i proto, že to bylo jedno z prvních rockových alb po několikaletém "období temna," kdy v rámci "rekvalifikace" byla spousta kapel zakázána a málokteré se podařila natočit nahrávka.
Paralelně s Etc... se Mišík věnoval i volnému sdružení Čundrground, kde se např. spolu s Janem Hrubým nebo Vladimírem Mertou hrály akusticky folkovější věci.
V roce 1980 vyšlo druhé album, na kterém hrála kapela s jediným hostem - Janem Kolářem (hoboj). Z první sestavy se vrátil Petr "Kulich" Pokorný, přišel Jiří Veselý na baskytaru, který do kapely vnesl slovanského ducha a durové stupnice, na místo bubeníka přišel Jiří Šustera. Mišík na desku "objevil" beatnického básníka Václava Hraběte (1940-1965), jehož tři básničky na desku použil, mezi nimi i Mišíkův patrně největší hit Variace na renesanční téma.
V té době bylo uspořádáno pár koncertů společně s recitátorem Miroslavem Kováříkem, na kterých byly přednášeny básně Václava Hraběte. Jeden z koncertů byl natočen, ale vydán byl až v roce 1989.
Kapela v tu dobu zažívala vrchol popularity, ale mnoho drobných problémů (nedodržování repertoárových listů apod.), které vyvrcholily koncertem, kde byl syrový dokument o Mišíkovi promítán na plátno střižené do tvaru trenýrek, vedly k Mišíkově zákazu činnosti v letech 1982-1984. Během zákazu se rozvedl se svou první manželkou Katarínou, s kterou byl deset let a která mu dala syna Martina, který se stal výtvarníkem. Následně Mišíkovi povolili, aby vystupoval s malou partou, kterou následně přestavěl v nové Etc....
Mišík se podruhé oženil, vzal si Evu Rudyšarovou, s kterou je dodnes, a která mu dala druhé dítě Báru a třetí Adama, kterému je patnáct a který už také vystupuje se svou kapelou a hraje ve filmech a v seriálech.
Na místo basisty přišel do kapely "Guma" Kulhánek, matador z dob Flamenga, jako kytarista přišel Stanislav "Klásek" Kubeš, vedle houslisty Jana Hrubého byl v kapele ještě violencellista Jaroslav "Olin" Nejezchleba, který začal hrát i na jiné nástroje. Přišel klávesista Petr Skoumal. Vzniklo tak očíslované album (3) a o dva roky později méně povedené album (4).
Vladimír Mišík hrál během revoluce na koncertu na Letenské pláni, kde ho poslouchalo kolem tři čtvrtě milionu lidí. Po revoluci dělal předkapelu skupině Rolling Stones, která sem přijela na svůj první koncert.
V té době vyšla deska 20 deka duše, která byla ale natáčena ještě před revolucí.
Vladimír se stal na dva roky poslancem ČNR.
Následující deska Jen se směj znamenala rozchod s producentem Hynkem Žalčíkem, který s Mišíkem spolupracoval na všech předešlých deskách.
Následovaly desky Město z peřin (1996) a Nůž na hrdle (1999).
Pak následovala deska Umlkly stroje (2004).
Mišík byl na nějaký čas upoután na invalidní vozík.
Poslední deskou je Ztracený podzim (2010).
Vladimírův zdravotní stav se naštěstí o něco zlepšil, a tak čile koncertuje.
P.S.: kdyby někdo měl zájem o podrobnosti nebo zajímavosti, ať napíše, myslím, že se v tématu Mišík celkem vyznám. Jinak doporučuji knihu Ondřeje Bezra "Vladimír Mišík: Letní rozhovor," který je jakýmsi životopisem v rozhovorech.
Tykeww
Diskografie Vladimíra Mišíka:
1966 - SP deska Matadors Snad jednou ti dám / Malej zvon, co mám
1967 - EP deska Matadors - Night Club '67 - Don't Bother Me / Get Down From the Tree / Old Mother Hubbard / I Think It's Gonna Work Out Fine
1967 - Dvě nahrávky s orchestrem Karla Duby (Summertime a Zahoď city)
1969 - SP deska Blue Effect - Sluneční hrob/I've Got My Mojo Working
1969 - EP Deska Blue Effect - Blue Taxi
1970 - LP deska Blue Effect - Meditace
1971 - SP deska Flamengo - Kuře v hodinkách/Stále dál
1971 - SP deska Flamengo - Každou chvíli/Týden v elektrickém městě
1972 - LP deska Flamengo - Kuře v hodinkách
1975 - SP deska Stříhali dohola malého chlapečka
1976 - LP deska Vladimír Mišík (v bontonské reedici jako Stříhali dohola malého chlapečka)
1977 - SP deska Lady Vamp/Já mám schůzku o půl páté
1979 - LP deska They Cut off the Little Boy's Hair (exportní anglická verze prvního alba)
1980 - LP deska Vladimír Mišík & Etc... 2
1986 - LP deska Vladimír Mišík & Etc... 3
1987 - EP deska Jiří Jelínek In Memoriam
1987 - LP deska Vladimír Mišík & Etc... 4
1989 - LP deska s recitátorem Miroslavem Kováříkem Václav Hrabě: Pár tónů, které přebývají (natočeno 1980)
1990 - LP deska 20 deka duše
1991 - Kompilace Nechte zpívat Mišíka
1993 - Deska Jen se směj
1994 - Live deska Unplugged
1996 - Deska Město z peřin
1999 - Deska Nůž na hrdle
2000 - Kompilace Síň slávy
2004 - Deska Umlkly stroje
2008 - Deska a DVD Archa
2010 - Ztracený podzim
pozn. Přehled nezachycuje množství singlů a jiných nahrávek vydaných po roce 1977.
