Víš, nejhorší je, že ti vlastně rozumím,
a já vím, že mý stesky cejtíš,
tahle situace má pouze dvě řešení,
a oba přejem si to jiný.
Stejně pro mě není matka Praha
bez princezny z Proseka.
Stejně pro mě není krásnýho rána
bez jednoho člověka.
Stejně pro mě je jen jedna krása,
a to ta, kterou oplýváš.
Stejně pro mě jsou jen český filmy,
na který se mnou se podíváš.
Stejně pro mě je jen bílej závěs,
ten co před spaním zatáhneš.
Počítáme na něm šťastně makovičky,
než do náruče mi padneš.
Stejně pro mě je jen Rihanna ta,
co mi s chutí zazpíváš.
Stejně pro mě není nad naše sny,
ty co si se mnou vysníváš.
Stejně pro mě není nad ty lilky,
co jak v Prostřenu usmažíš.
A není zkrátka nad ten pocit,
než když se pro mě zasnažíš.
(mezihra)
Stejně pro mě není nad to prádlo,
než to co ty mi vypereš.
Nač to ale všechno přikrášlovat,
občas taky něco posereš.
Stejně pro mě není žádnej facebook,
ten na kterym tě nepotkám.
Štouchni mě tam, krásko, napiš zprávu,
dej koment, jak jsme šťastnej pár.
Stejně pro mě je jen Ikea ta,
kde se spolu najíme.
Není pro mě nad společnej večer,
kdy v posteli se zasníme.
Stejně pro mě není tahle píseň,
jestli si ji doma nepustíš.
A nebudu lhát, že strašně doufám,
že někdy po mně zasmutníš.
Proto ji však tady nezazpívám,
k tomu přece jinej důvod mám.
To všechno dělám prostě proto,
že tě v sobě, lásko, pořád mám.
