Byla to chyba,
ta která nemohla zpět,
smutná si z toho byla,
chtěla jsi zničit tenhle svět.
Potom jen smutek,
chtěla by jsi všechno vrátit,
čas co ti tu utek,
už nemůžeš zachránit.
Slyšelas je dokola,
zbyla z tebe jen mrtvola,
nevyslyšena do tmy jsi volala,
a málem jsi tady nadobro zkončila,
čelem ses pak obrátila,
druhý dech náhle chytila,
pryč dát co jsi nechtěla,
nový život začala.
A těch nemožných slibů,
falešných,
každý se v těch slovech ztrácí.
A v těch slibech hledej vinu,
sou tací,
co tě táhnou,
dolů,
dolů,
dolů.
Slyšet je dokola,
to musí být otravné,
žádná dohoda,
něříká že musí být vyplněné.
Co slyšíš, co chytíš,
chtěla bys je všchny vyplnit,
co chytíš, co zničíš,
chtěla bys to vše napravit.
Tyhle sliby byly chybné,
na začátku jsou slibné,
na začátku jsou silné,
avšak nesplněné sou smutné.
Chceš je mít vsechny smyté,
ale v tobě jsou ukryté,
nikdy nebudou už splněné,
musejí být zničené.
A těch nemožných slibů,
falešných,
každý se v těch slovech ztrácí.
A v těch slibech hledej vinu,
sou tací,
co tě táhnou,
dál,
dál,
dolů.
Ne tak pryč je dej,
nikdy se naděje nevzdej,
může zas být někdy hej,
jen teď už na nic nečekej.
Já tam stojím opodál,
co slíbím to vykonám,
na nic si nehraju ale už nečekám,
doufám že budu milován.
A těch nemožných slibů,
falešných,
každý se v těch slovech ztrácí.
A v těch slibech hledej vinu,
ale já
za tebou teďkan,
jdů,
jdů,
jdů.
