Byla noc a větev se chvěla,
krásná vrána na ní seděla.
Zavřeš oči ,víčka ti klesají,
a život ti utíká potají.
Otevřeš bránu do neznáma
a zase byla tam ta vrána.
Vrána a člověk v mém srdci veliký,
vrána se ve straku promněnila
a mé srdce mi uloupila,
...ano zprávně,ta straka jsi byl ty.
______________________________
R.:
Ztraceno v dešti a ztraceno v tobě
mé srdce je tvé napořád,
i když držím ho v sobě.
Ztraceno v dešti a ztraceno v tobě
mé srdce je tvé napořád,
i když držím ho v sobě.
Volám ti volám ty nezvedáš to,
zachvíli už to bude jedno.
Panenka Marie a ty
se shodnete,
že na světě je nejhezčí
věřit jen jedné osobě.
______________________________
Jsi člověk mého života ,
ani netušíš to,
si rádoby hoper
a já nejsem nikdo.
Na zámek a na sto klíčů,
ale ty jsi lupič všech lupičů.
Ukradls ho a ani se neomluvil,
láskou ke mě si se doslova opil.
Bojím se to vyslovit,
ta představa mě děsí,
že moje srdce u tebe
už navěky vysí.
______________________________
R.:
Ztraceno v dešti a ztraceno v tobě
mé srdce je tvé napořád,
i když držím ho v sobě.
Ztraceno v dešti a ztraceno v tobě
mé srdce je tvé napořád,
i když držím ho v sobě.
Volám ti volám ty nezvedáš to,
zachvíli už to bude jedno.
Panenka Marie a ty
se shodnete,
že na světě je nejhezčí
věřit jen jedné osobě.
______________________________
