2905
Sám
(na motivy románu „Johny si vzal pušku“ od Daltona Trumba)
Nepamatuju si na nic, byl-li to sen těžko říct,
v hloubce nitra křik cítím,.ač mě ticho dělá chromým.
Proniká válka mnou nyní, probouzím se a nevidím,
nic víc, než své vlastní já, jenom bolest zůstává.
Pomoz mně dýchat, když chci smrt,
Bože, probuď mne!
Znovu je vše skutečný, puls žití, jež mám cítit,
nemůžu dobu odhalit, v níž budu muset sám žít.
Jsem jen trubicí živený jak nový pokus válečný,
se stroji pevně svázaný, nač takový život!
Pomoz mně dýchat, když chci smrt,
Bože, probuď mne!
Teď je svět zničen, já jsem sám, Bože, prosím!
Pomoz mně dýchat, když chci smrt,
Bože, pomoz mi!
Temno, to tak mě vězní,
že jen vidím
naprostou hrůzu.
Nemohu žít,
ani zemřít,
jenom lapen
ve své tělesné cele.
Granát,
ten sebral mi zrak,
sebral mi řeč,
sebral mi můj sluch.
Urval ruce,
urval nohy,
vyrval duši,
odsoudil mě žít v pekle!
