hudba a text - Aleš Hart
1.
Slzy smáčí rty té krásky, její cestou cesty jsou.
tam své tělo dává z lásky a s bolestí obrovskou,
stáda ovcí dál se pasou u cest, které nekončí,
kam pocestný co jede nocí se jen stěží otočí.
2.
Sluncem noci světla z domů, kde máma dává děti spát,
řekou času zpátky plyneš, vzpomínkám je lepší hrát,
píseň starou, kdy hlas se zeptá, kolik víry v sobě máš,
další večer do vozů cizích, nastoupíš a lásku dáš.
3.
Kolik písní kněžky lásky zpívá si dnes u těch cest
ve snech žijí - jako dívky co si copy dají plést
pohádkou o lepším světě, kde zlé si nechá hlavu stít
pak lásku dají za peníze - svou nemají a chtějí mít
1. ref.:
Říkají Ti Amélie z Yorku, vlasy blond a rudé rty jen svítí -
mají tě za strašně hloupou holku, masa kus a trs polního kvítí.
Co nám povíš Amélie z Yorku, dnes jen čtyři koně za sebou máš,
Nabrat síly a znova bez okolků, pak odevzdáš - co vyděláš.
2. ref.:
Co nám povíš Amélie z Yorku, dnes jen čtyři koně za sebou máš,
Nabrat síly a znova bez okolků, pak odevzdáš - co vyděláš.
Je čast utéct Amélie z Yorku, tam, kam máma dává děti spát,
najdi sílu Amélie z Yorku, život si žít, dávát i brát.
