Alba s touto skladbou:
Zpívá Waldemar Matuška,
Tak ty si myslíš, že jsi pro mě jediná,
a že tu stojím, trochu zmoklý hrdina.
Že se snad bojím dát té naší lásce mat.
Šach síce neznáš, dámu však umíš hrát.
Zdá se ti možná, že teď láskou umírám
a že se stydím, když si slzu utírám.
Byl bych se asi smál, déšť mi však slzy dal,
tak ať se třpytí, jen ať se třpytí dál.
Vždycky, když prší, nebo padá mokrý sníh,
zůstanou mi v očích, byla bys zklamaná, že to není pláč.
A tak si myslím, že už nejsi jediná.
Tím tedy mizí jedna klamná vidina jako dým.
Je to možná tím, že kapička malá, co na chviličku stála v očích mých
byla buď jen slzou deště, anebo mokrý sníh.
I když prší nebo padá mokrý sníh,
zůstanou mi v očích, byla bys zklamaná, že to není pláč.
A tak si myslím, že už nejsi jediná.
Tím tedy mizí jedna klamná vidina jako dým.
Je to možná tím, že kapička malá, co na chviličku stála v očích mých
byla buď jen slzou deště, anebo mokrý sníh.
Ta kapka zrádná na rty se dostala.
Proč byla slaná ta kapka zlá.
Malá.
