Alba s touto skladbou:
Brutální realizmus,
(MW rodina)
Vidim menstruaci na triku. Co se dělo v noci?
Svoje péro mám přišitý k ruce, ty spíš v lednici.
Jak se řiká - noha nohu mine, mina nohu ne.
Seš na kusy roztrhanej po celym mym domě.
No konečně, už tady nikdo blbě nekecá.
Už mě nikdo nesere, nepláče a nefňuká.
Chceš mít střeva na zdi, chceš bejt vod krve?
Dyť brečíš, jak když se řízneš do prstu ty malej zmrde.
Všude na zdi lebky, taky ta co byla tvý matky.
Ta hnusná kurva prolezlá nemocema byla horší jak ty.
Asi je to dědičný, z jaký jiný by to bylo příčiny,
že seš stejně debilní jako všichni z tvojí rodiny.
Ste k zahození, snad vás uklidní, že nejste sami.
Sou vás hromady, dívám se, všude samý kreténi.
Přibiju ti varle ke stolu, vydloubnu voko vole.
Pak uříznu ksicht, bude to bolet ty debile.
Ty nevíš, proč tě mučim,
ty brečíš, fakt nekřičíš,
ty nevíš proč seš u mě,
ty se bojíš zeptat se mě?
Tak už víš, co se stane,
když mluvíš, než zeptám se tě,
co poznáš pravou bolest,
tak za to teď potrestám tě.
Ty mi včera voláš, něco řiťuješ a blbě kecáš.
Stav se jindy, nemám chuť na kidy nebo snad chlast máš?
No tak dobře smrade, stav se, až dopijem vytrať se.
Eště se stíháš poblejt z vokna, zbejvá jen posrat se.
Tvůj názor de z cesty, pak už vidíš jen mý pěsti.
Mlátim tě klackem od rána až do večera do šesti.
Teď už seš můj, už tě nemůžu pustit domu,
řekl bys všem, že mě znáš a to si dovolit nemůžu.
Nevidíš MW pokrok, hltáš slovo od slova jak votrok.
Nechápeš celek, vnímáš jen "kurvo", "píčo", "střevo", "šok".
Seš tak povrchní, neumíš myslet ve víc úrovních.
Tohle je nenávist, už víš, že nejseš jeden z prvních.
Pokračuju ve svym díle, maso z těla vykrajuju.
Beru kleště, zuby ti trhám, na zem zahazuju.
Pilou řežu všechny tvé prsty, rvu ti je do análu.
Ty krvácíš z očích, ale seš pořád naživu
Ty nevíš, proč tě mučim,
ty brečíš, fakt nekřičíš,
ty nevíš proč seš u mě,
ty se bojíš zeptat se mě?
Tak už víš, co se stane,
když mluvíš, než zeptám se tě,
co poznáš pravou bolest,
tak za to teď potrestám tě.
Ty nevíš, proč tě mučim,
ty brečíš, fakt nekřičíš,
ty nevíš proč seš u mě,
ty se bojíš zeptat se mě?
Tak už víš, co se stane,
když mluvíš, než zeptám se tě,
jak poznáš pravou bolest,
tak za to teď potrestám tě.
Ty nevíš, proč tě mučim,
ty brečíš, fakt nekřičíš,
ty nevíš proč seš u mě,
ty se bojíš zeptat se mě?
Tak už víš, co se stane,
když mluvíš, než zeptám se tě,
jak poznáš pravou bolest,
tak za to teď potrestám tě.
