Martimos
RoseCrew
RoseCrew
RoseCrew:Cítím žal
A Bolest,která mě bolí slyším křik a v dály,
Ozývá se pláč tak už neplač děvče moje čas všechen smutek zahojí,
Pokud tě to bolí nech o už jít netrap se,
Poslouchej své srdce chce jinou připusť si,
Že on nebyl ten pravý,který lásku by ti dal,
Tak už neplač děvče moje,
Odpusť si ten žal,odpusť si ten žal,odpusť si ten žal,
Vždy když se na ní podíváš, husí kůži máš,
Neházej za hlavu tyhle slova,
Najdi svoje hesla ,který ti pomůžou,
dej tomu čas život jde dál
A ty,ty jsi s ním zas.
Nejtěžší bylo se rozdělit.
Svou duši od té tvé oddělit,
Byl jsi jako mámení,tak proč mi zbylo,
Jenom trápení,
Tvoje pohledy vidím každéj den,
Proč jen nejsi se mnou den co den,
Každé ráno když se probudím a nevidím tě vedle sebe, věděla jsem že to byl jen, Pouhý sen,který pro mě neskončí,
Milovala jsem tě rok už to asi končí,
Teď jsi pro mě víc než jen kamarád,
Tak si připust že jsi mě měl aspoň trochu rád,
Trochu rád
Čas rány zahojí byl to náš osud,
nejsme si souzeni až dosud,až dosud,
ukázal jsi mi záda i okolí,
když i ten druhý zradí,
U kámošky na rameni pláču jen pro tebe, Když vzpomenu si na tebe,dívám se na nebe,
Proč jsi mě nikdy nemiloval a pořád mě jen trápíš,
Nebyls ani kamarád mé srdce si nekoupíš
Rozebrala ho na cáry srdíčko mé jediné,Jsou to strašně zlé čáry navždy bude jiné.
Tebe to však nemrzí žiješ si svůj život,
Tebe to však nemrzí žiješ si svůj život,
Martimos RoseCrew
Martimos:3 modlitby nesoucí se tmou slyším
3 osoby držící v ruce růži vidím,
Ta růže rudá,krásná je láska trny té růže zarývaj se ti do kůže.
3 osoby,kdo jim pomůže,
Kdo jim pomůže,
Kdo jim pomůže.
Na srdcích i na rukou jsou jizvy od trnů na kolenou klečí štěstí já ho nezvednu,
Neboj se děvče,
Nadechni se,
To co teď v tichu slyším je tvé srdce,
Neboj se
Podívej se čas rány zahojí řekneme ti to všichni co lásku přežily,
Co jsme taky růže podřezaly,
Trny jsme si samy oplakaly.
Na novou cestu vykročily zase růži utrhly novou růži utrhly.
RoseCrew:Já plakala pomstu hledala,
Já ztratila růži spálil,.
Já chtěla a pak jsem oči zavřela.
Martimos:Čas rány zahojí život proudí dál.
RoseCrew:Každý z nás tuhle růži proklíná.
Každý z nás jako mrtvý usíná.
Každý se trnitým křovím prodíral.
Martimos:Proto čas rány zahojí,proč se každý růží bojí?
RoseCrew:Proč se každý růži bojí?
Ha
Proč se každý růží bojí,
Proč se každý růží bojí.
