Ecclip:
Bylo jich tolik smutných očí, zlomených srdcí co mě prosí. Uzavřenej do sebe,sám se dusím možná mi to patří,ale kam vlastně patřím?
Žít bez cenzury, jít přes mrtvoly. Mít svý plány, ideály. Zpět se neohlížím. Hodně věci mě ze spánku budí. Zamýšlím se kam dovedou mě moje činy.
Na pohled jsme tvrdí. Není předsevzetí,taky děláš že je nemáš, jsme dobří herci. Nekonečný lhaní a vzpomínky co bolí, nemůžeš ovlivnit já bych vrátil . To ta dnešní doba dělá ze mě hajzla. Nutí mě konat to co nechci dělat,ale musím se tak chovat ona není druhá cesta. Ovlivněnej tímhle světem nejde si vybrat. Tak kolikrát? Tolikrát se mám přetvařovat. Do očí ti lhát lidem kolem ubližovat. Jsme strůjci svýho štěstí. Na každýho dojde řada však ty víš za jakou cenu musíme postupovat. Někdy mě to bolí. Víš přemýšlím nad vším špatným co se ve mě hromadí. Tolik známých co kvůli mě trpěli. Tenhle track patří jim snad to pochopí! Je to jako vlak,kterej nikdy nezastaví. Tuhle cestu jsem si vybral a už to nejde vrátit. Možná to vidíš jinak nebo to nepochopíš-prosím tě jen o jedno a to je odpuštění.
Ref.: Markooz
Neschováš se před ním ono najde si tě když jsi sám.
Tvrdíš,že je nemáš,ale trpíš i když usínáš.
Neschováš se před ním,je černý a nezapomíná,
o to víc tě bolí když zkoušíš sám sobě lhát.
Fadrc:
O půlnoci chodím po ulici. Z nocí mě budí hlasy,těžko vrátím zpět ty časy čekám kdy příjde den spásy. Bolest padá na dno flašky,která řeší moje stavy. Zanechal jsem bohužel stopy,který způsobily slzy. Připadám si jako v pasti často stojím nad propastí. Lží mi všechny plány zhasly, proč jsem tolik věcí zasklil? Připadám si strašně prázdný plný výčitek a hanby. Bohužel nevrátím ty činy,který už se jednou staly. Na svých bedrech nesu smutek a ne jeden špatnej skutek. Vidím temno mojí duše možná jsem byl občas krutej. Vrací se mi každej průser,kterej ti způsobil problém. To na co nejsem hrdej radši sebou vemu pod zem. Často topím život v chlastu pak nemám záchranou brzdu. Mozek opět ztratil rozum a ze všeho padám pod stůl. Z těch omylů už mám kílu a ze lží pomalu kynu. Chci vytáhnout hlavu z klínu zamést pryč veškerou špínu.
Ref.: Markooz
Neschováš se před ním ono najde si tě když jsi sám.
Tvrdíš,že je nemáš,ale trpíš i když usínáš.
Neschováš se před ním,je černý a nezapomíná,
o to víc tě bolí když zkoušíš sám sobě lhát.
Sám sobě lhát, sám sobě lhát, sám sobě lhát,sám sobě lhát.
Sobě lhát, sobě lhát, sobě lhát.
