Žili jsme spolu v oblacích, žili jsme spolu
a nedívali se vůbec dolů.
Žili jsme vysoko a chtěli stále víc, teď stojíme na zemi
a nemáme vůbec nic.
Nejhorší jsou pády z oblaků,
vzduchem letíš bez padáku,
ve vzduchoprázdnu zemi hledáš.
Řítíš se k zemi navzdory
příběhu, kde jsme autory,
i kritiky, co ráda nemáš.
Byli jsme středem vesmíru, jeden druhýmu vyrobený na míru.
Není tak těžký vystoupat až do oblak,
mnohem těžší je cesta naopak.
Nejhorší jsou pády z oblaků,
vzduchem letíš bez padáku,
ve vzduchoprázdnu zemi hledáš.
Řítíš se k zemi navzdory
příběhu, kde jsme autory,
i kritiky, co ráda nemáš.
Žili jsme spolu nad zemí,
žili jsme v domnění, že se to nikdy nezmění.
V růžových brýlích v příběhu, jak z pohádek,
snad se potkáme na cestě nazpátek.
Nejhorší jsou pády z oblaků,
vzduchem letíš bez padáku, ve vzduchoprázdnu zemi hledáš. Řítíš se k zemi navzdory
příběhu, kde jsme autory,
i kritiky, co ráda nemáš.
Nejhorší jsou pády z oblaků,
vzduchem letíš bez padáku, ve vzduchoprázdnu zemi hledáš. Řítíš se k zemi navzdory
příběhu, kde jsme autory,
i kritiky, co ráda nemáš.
