Sedíš a pozoruješ obrazovku
hluboko pod okny hlouček dětí křičí
na stěně obrazy koní
v zásuvce poslední stovku
a v duši strach - jen "probůh" nebýt ničí
Panáček z velký bílý vily
sleduje svoji matku uprostřed všech kýčů
tiše ji poslouchá
ubíjí dlouhou chvíli
pak vezme její auto a svazek tvejch klíčů
Lež tiše, děvče, tiše lež a pozoruj všechny ty noční stíny svého bytu
Lež tiše, děvče, tiše lež se svým pravým životem a láskou někde v skrytu
Sedíš a slyšíš klíče ve dveřích
cítíš ty hádky, věčnou samotu svazku
Nechce tvý přátele
dráždí ho štěstí, smích
spokojenost navždy uzamklá na stěně do obrázku
Pár zdvořilostních frází a tucet trapných chvil
víš, že ti může koupit
na co jen ukážeš
Jen nemít přátele
ztratit svou lásku i cíl
cítíš ho v sobě a tiše zmizet chceš
Lež tiše, děvče, tiše lež a pozoruj všechny ty noční stíny svého bytu
Lež tiše, děvče, tiše lež se svým pravým životem a láskou někde v skrytu
Sama ve svém bytě a panáček poznává svět
v šatech jeho matky uprostřed všech těch kýčů
věříš, že se život na chvíli vrátí zpět
pak ve dvěřích
slyšíš chřastění klíčů
Lež tiše, děvče, tiše lež a pozoruj všechny ty noční stíny svého bytu
Lež tiše, děvče, tiše lež se svým pravým životem a láskou někde v skrytu
