Zdravím, jestli se známe?
Jsem z místa v tvojí hlavě, které dávno pošlo prachem.
Ee, ee, nejsi blázen.
Jenom mluvíš s hlasem, který zastaví jen hlaveň.
Je večer, něco mezi tmou a světlem,
Jdeš městem, něco mezi únorem a květnem.
Šéf si nutně potřeboval zašukat,
Tak zmizel dřív a ty jsi podnik zavírala sama, parchant.
Jsi sedřená jak kolena od Baster.
A ten bastard tě tam dneska nechal makat. Fraška.
Jdeš nočním městem na vlak, zapálíš si svou pall mall.
Jediné co tě utěší je náruč tvého chlapa.
Už to na tebe dopadá. Už přichází ten moment,
Pláčeš, padáš na zem a pak mlátíš pěstmi kolem.
A teď už pláčeš z jiných důvodů, všechno se to prolíná.
Proč vytírají s tebou, vždyť jsi svědomitá a poctivá.
A to se nevyplácí, doma tě čeká další
Zklamání. Tvůj chlap má dneska náhradní.
Když zmeškáš spoj tak zmeškáš ty dva amanty.
Pozdě, vlak už zastavil.
O dvacet minut později. Stojíš před bytem 7 C.
Chvilku se snažíš najít klíče v tmavě modré kabelce.
Vcházíš domů a vidíš jejich propletená těla.
Je pozdě na to ovládnout se, nezvládneš se kontrolovat.
A za minutu se z tebe stane vrah.
Prostě se neudržíš.
A za minutu se z tebe stane vrah. Vrah, vrah.
Jak se cítíš, řekni jak se cítíš?
A za minutu se z tebe stane vrah.
Prostě se neudržíš.
Tahleta je poslední, za minutu se objevím.
Jsem hlasem tvého svědomí.
Jakže? , jestli se známe?
Jsem z místa v tvojí hlavě, které dávno pošlo prachem.
Ee, ee, nejsi blázen.
Jenom mluvíš s hlasem, který zastaví jen hlaveň.
Za minutu, za minutu se z tebe stane vrah.
Jsem hlasem tvého svědomí,
Prostě se neudržíš.
