Tohle je pro moji největší lásku.
Doufám, že mě nikdy neopustíš.
Lidi kolem se ptají, proč nedělám chillovky.
Jak bych mohla, když vidím, co svět kolem mě vytvořil,
Občas si říkám, co by bylo, kdybych nechytla pero.
Každá sekunda bez beatu, by pro mě byla věčnost.
Tak si říkám, co by bylo, kdybych utekla do světa.
A nikdy už se nevrátila, sama bych se proklela.
Kdyby mi šlohli hlasivky a nekonečné bary.
Nemám fantazii na představu jednoho dne bez hajtky.
Nic by se nezměnilo. Nosím to v sobě.
S úderem do kopáku, se rozloučím až v hrobě.
Inspiruje mě život. Lidské příběhy.
A v neposlední řadě tihle dokonalí beatmakeři.
Jen se trochu stydím, že bydlím v srdci Evropy,
Kde scéně vládne technotronic a rádiové bestovky.
A trochu se stydím, že lidi neumí ocenit.
Ty maličkosti, které tvoří tenhle bullshit kouzelným.
REF.
Je to beat, co mě oslovilo natolik,
Že se nebojím bojovat za svoje vlastní názory.
Je to beat, co mě dokáže uklidnit.
A vlastně je mi jedno jaké se mnou má úmysly.
Je to beat, co mě oslovilo na tolik,
Že se nebojím prázdnoty. Pracujeme jako tým.
Je to beat, co mě dokáže uklidnit.
A vyslechne mě pokaždé, když zdrhám z téhle rutiny.
Ticho, v uších 90 bpm.
Na netu pouštím klasiku jak 90 před Kristem.
Jak beat dokáže hladit, by nepopsal ani Hemingway.
Moc dobře vím, co se v ráji dělo každý sedmý den.
Znám tajemství, vím, čeho se lidí bojí.
Proč utíkají ke svobodě, z fungujících rodin.
Proč utíkají do velkoměst z vyprahlých končin.
Chodí, bloudí a umírají za živa.
Není to krev a pot, ani milóny slov,
Ani milióny na kontě a despotická moc.
Je to vteřina. Která v rukou drží svět.
Která v rukou drží rep, drží v rukou mě.
Řekněte mi prosím, který den bude ten poslední.
Zapněte mi tenhle beat a pak mě nechte odejít.
Až půjdu tou bílou chodbou, nechejte ho rozeznít.
Ještě mám pro vás bary, o které se musím podělit.
+ REF.
