TOUHY NALHÁVANÉ
Pavel Hrubeš / Petr Dopita
Magda: Ač známe se teprve krátký čas,
nač máme si něco skrývat
Zdá se, že pomalu zhasíná v nás
touha pořád jen spolu bývat
Petr: Jak máme si říct, co chci já a co ty,
a doufat, že plamínek přeskočí,
když vkradl se k nám ten pocit hluché němoty
a trapný stud brání dívat se do očí
Oba: V touhách nalhávaných
čas nám křídla krátí
Z lásek nehněvaných
pramálo zůstalo nám
V touhách nalhávaných
nehledej slib, že se vrátí
V sázkách rozehraných
svůj podíl platí každý sám
Petr: Ač spolu jsme teprve krátký čas,
je znát, jak kolem nás trapem letí
Čas umí spálit jak oheň či mráz,
vysněný svět, křehký jak z perleti
Magda: Tak náhle zmizela, nevíme kam,
ta chvilka čistého bílého štěstí
Už se jen pár fotek vysmívá nám
a my jsme suší jak hromádka klestí
Oba: V touhách nalhávaných
čas nám křídla krátí
Z lásek nehněvaných
pramálo zůstalo nám
V touhách nalhávaných
nehledej slib, že se vrátí
V sázkách rozehraných
svůj podíl platí každý sám
Magda: Je to teprve krátký čas,
kdy všechno zdálo se tak snadné
a sílu mi dával tvůj hlas
jako vláha kytce než zvadne
Petr: Není to dlouho, co byla nám oběma vším
láska věrná, jediná, pravá
Co zůstalo z ní, těžko hledá k sobě rým,
Z toho už jenom bolí hlava
Oba: V touhách nalhávaných
čas nám křídla krátí
Z lásek nehněvaných
pramálo zůstalo nám
V touhách nalhávaných
nehledej slib, že se vrátí
V sázkách rozehraných
svůj podíl platí každý sám
(3x)
