Earl:
2 a 0 a mezi nimi 01,
oči mám otevřené-pořád znova,
v mé duši září hřejivá Hypernova,
už přes dva roky píšu věty a slova.
Je to tak-sem to já,pořád jedu dál,
vím kam jdu,oči mám otevřené dokořán,
jako velký sokol,který krouží po obloze,
poznávám okolí-kořist vidím dobře.
Jako vrah čekající,na svou oběť,
připravuju plán,můžeš začít chystat pohřeb,
nesmrtelná síla k tomu nesmrtelný --,
nesmrtelné fráze které tu zůstanou navždy.
Markooz:
Jen tak koukám po okolí,co se stane,
přemýšlím nad tím,jestli mám jít dále.
Svou cestou bez hranic,pociťuju únavu-mizí můj stín,už mizí můj stín.
Earl:
Ale nevzdávám to-pořád jdu v svůj cíl.
Markooz:
R.:
Oči mám otevřené,mé zážitky jsou
nezapomenutelné,sem si moc dobře vědom,
svého cíle.
Oči mám otevřené,mé zážitky jsou
nezapomenutelné,sem si moc dobře vědom,
svého cíle.
Earl:
Život je plný pravidel,stejně jako cesta prachu,
občas nestíhám jít tak,abych ho nevdechnul,
občas utíkám-takže prach jde spíš za mnou,
všechno kolem se bortí pod tlakovou vlnou.
Občas zase jen tak sedím a pozoruju,
jak vítr hýbe stromy,slunce zapadá na oponu,
a když zase padne tma tak sem to právě já,
kdo nezavře oči a na hvězdy kouká.
A když zase padne tma,tak sem to právě já,
kdo nezavře oči a na hvězdy kouká.
Kouká nad sebe,na všechno v dálce,
přemýšlí o tom,co je na světě v sázce.
Dovolenou v lásce,proč nevím co je to ,,vzdát se''.
Proč nestojím v masce,osud na mě volá:vrať se!
Stopy mízí v dálce,já sem -----------.
Vnímáš ten text?------------.
Markooz:
R.:
Oči mám otevřené,mé zážitky jsou nezapomenutelné,sem si moc dobře vědom,
svého cíle.
Oči mám otevřené,mé zážitky jsou nezapomenutelné,sem si moc dobře vědom,
svého cíle.
Earl:
Procházím krajinou,koukám po okolí,
nohy mě vedou cestou vyšlapanou v obilí,
paprsky slunce dopadají na mou tvář,
díky nim si už nepřipadám jako samotář.
Vysoko na nebi krouží sokol-mrhá stín,
vyhlíží svou kořist na kterou brzo zaútočí.
A tak radši pokračuju svou cestou do dáli,
nejsem jeden z těch,co to na začátku vzdali.
Markooz:
Nic nevzdávám-jdu pořád dál,
únavu jako bych neznal,
vím že není lehké vzdorovat cestě,
ale taky vím,že mě nic nezničí
(vím že mě nic nezničí).
Earl:
A proto sem teď tady-na konci své cesty.
Markooz:
R.:
Oči mám otevřené,mé zážitky jsou nezapomenutelné,sem si moc dobře vědom,
svého cíle.
Oči mám otevřené,mé zážitky jsou nezapomenutelné,sem si moc dobře vědom,
svého cíle.
Oči mám otevřené,mé zážitky jsou nezapomenutelné,sem si moc dobře vědom,
svého cíle.
Oči mám otevřené,mé zážitky jsou nezapomenutelné,sem si moc dobře vědom,
svého cíle.
