Lipo:
Ty vytáhneš fastfood, já chleba s máslem,
honosíš se s jachtou a já se peru s pádlem.
Je mi to trapný. Mám svejch, dvaadvacet let,
nemám skoro nic! Jen svojí chabou výpověď!
Sázím na tenhle track! Těch kluků je tu hodně,
vidím nasraný tváře, myslejí sí, že to dělají správně.
K rození nedojdou, padají jen listy z kalendáře,
rapper nemůže bejt každej. Proč tu každej káže?!
To není králova paže, to je pouze holej fakt,
že se tu každej vypracovat jen tak nedokáže.
Popsaný deníky. Láska jak u oltáře,
z básniká vyčnívá bro, jasná záře.
Vyběhnu z klece. Pusť si mně do sluchátek,
budeme spolu ve spojení, jak Robinson a Pátek.
Na tři-třicet spolu uzavřeme, intenzivní sňatek,
co bude jistotou?! Tam, kde vládne jen zmatek!
Ryes:
Přepínám sloky, jako programy a dneska vysílají zjevy,
ovladač hážu o zeď. Nechci béčkové filmy.
Snažím se dovolat do produkce a zjistit stav.
Nikdo nezvedá telefon, tak píšu tuny zpráv.
Každá z nich má svůj význam a taky refrén,
každou z nich najdeš na albu, svítit barvou v pestrém.
Jako protest. Do sítě nedostupných.
My už to víme dávno, že roztál si, jak sníh.
Je toho pořád víc, sloky už nejsou jen klíč,
ale spíš kopie, na kterých vytváříš si kýč.
Můžeš to sledovat, brácho a zapisovat skóre,
na který hrajou týpci z roje, zase cizí role.
Přesně víme, která bije. Lipa, Khoma a Ryes,
nezastavíš ani jeden článek, tvoří řetěz.
A jak daleko je tvá šance?! Tak se vrať,
aby si mohl chytit. Úspěch je běh, na dlouhou trať!
Lipo:
Vidím cirkus a v něm rapy, co už nemají váhu.
Chtěli jste to velký?! Honíte mediální kachnu,
a proto tenhle track, ber možná jako výsledek,
co pošle "krutý G's", zase zpátky do plenek!
Nečekam něčí vděk! Jenom jednou kývni hlavou,
že víš, co jsem svojim rapem, vlastně teďka řek!?
Pokud něco miluješ, musíš bejt nutně morální,
rap milujem všichni. Přesto je to dementní.
Udělej teda změnu! Začni vychovávat děti,
nebreč mi tu na rameno! Jak je to celý v kalu,
já si vlastně beru, zaslouženej prostor,
dokázat jim, jaký věci mají vůbec svině cenu.
Jiný už to vzdali. Tak je to trochu boj,
ukazovat lidem, že můžou nahlídnout i pod závoj.
Báseň, jako opozice, proti próze doby.
Zůstanu, když ostatní už budou dávno zpody.
Khomator:
Jou. S EP BPM na uších běžím ven, beru tvé schody po dvou,
těším se, až se Hip Hop rozvede s dobou, pak rozejde s módou.
Utřu slzu a jako Nas, ti hodim růži, řeknu: "Dobrou!"
pochovám lásku, kterou si většina z vás už nezaslouží, víš?!
My víme, že ztracené duše nespasíme, tím spíš,
tasíme zbraně ven, vyjem na Měsíc, chcem vždycky jen víc!
Víc hlav ví větší hovno, víc hlav, je větší stádo,
Beeee! Kývají jak opice, nemají názor brácho!
Khomator moje jméno, brnění, zbraň, kterou se ctí nosím,
poslední cowboy, se mnou homeboys co nejsou stádo ovcí.
Doba robotů bez citů, doba kdy přetvářka je sport,
nemáte srdce, stačí vám infraport a bluetooth.
Padám odtud pryč, pryč! Jak to jenom jde, tím pádem,
počítám s tím, že budu mít váš kyselý dech pořád v zádech,utečem! Dostaneme se hlouběji, než Nemo,
Čechy mají nemoc, cokoli kde jsou city tak je prý emo,
jseš Emu, strkáš hlavu do země, jak je zvykem,
ale s náma nejde vyjebat, pochop my si nikdy nezvyknem,
já si nebudu nikdy zvykat, Lipo si nebude nikdy zvykat,
Ryes si nebude nikdy zvykat, naše hudba,
život, srdce, lyrika, zůstáváme svý! Jsme s váma, vlastní liga!
Já vidím první stigma, blbci se ztrácí, jak dým z cigár!
