Alba s touto skladbou:
Z muzikálu,
Chcem bejt, chcem bejt,
my, banda chuďasů,
chcem bejt, chcem´ bejt,
i nám je třeba sůl!
Chcem jíst, nic víc
jen kousek z vašich žní,
chcem bejt! Kdo z vás
má soucit pro bližní?
Zdravíčko, panstvo, jsem Gavroche,
žebráků kámoš, jeden z nich,
snažím se taky urvat groš,
bez týhle škarpy umřel bych,
brloh je pro mě škola života,
z drobků jmě krmí St.Michel,
Paříž tu dejchá, hřeší, kolotá
Její čas eště nepřišel,
Jedenkrát přijde však,
Je to tak, je to tak!
Chcem bejt, chcem bejt,
my, splašky ze spodin,
chcem bejt, i nás
tu stvořil Hospodin.
Koukej padat pryč,
tohle je můj flek!
Přebírat mi zákazníky, to tak akorát!
Jen si, sůvo, křič
na mladou máš vztek,
já na rozdíl od tebe mám chlapovi co dát!
Sem tam ňákou veš nebo jinej hmyz.
Já na rozdíl od tebe zas nemám sifilis!
Nech tu krávu bejt, uvolni jí flek.
Jó, staroba a chudoba všem leze na mozek.
Žijem jako zvěř!
Chleba nedaj nám!
Naše svatá trpělivost vážně je ta tam.
/: Je ta tam, je ta tam ……:/
Kde jsou ti strážci našich práv?
Zeslábli? Ztloustli? Co já vím?
Jeden tu zůstal, jen Lamargue
nevzdal ten souboj s bezprávím.
Všichni chceme žít,
bože ty jsi Pán,
přijď nás tedy nakrmit
a zbavit našich ran!
Zbavit nás našich ran.
Našich ran, našich ran, našich ran.
Marius Lamargue je těžce nemocen,
možná se zítřka nedočká!
Potom se staň, co má se stát
Paříž se mění na vulkán
a chudí povstanou i tentokrát
a mocných přestanou se bát!
Motá se tu Thenardier,
kdo ví, co chystá za podtrh,
je s ním ta jeho furie,
jak jsem je zmerčil, hned jsem zdrh.
rodí se banda, pěkná spodina,
starej i dceru do hry vplet,
myslím, že Eponine jediná,
mohla by zpívat, říct pár vět.
Zmáčnej ji pro radost.
zazpívá jak ten drozd.
Chcem bejt, chcem bejt!
A z čeho, kdopak ví?
Chcem bejt, jen bejt,
než padnem do rakví.